Corona Borealis

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Corona Borealis (2. pád Coronae Borealis, zkr. CrB, čes. Severní koruna). Souhvězdí severní oblohy, pozorovatelné na jaře a v létě.

Severní koruna byla původně čelenka nebo královská korunka Ariadny, dcery krétského krále Minoa. Král Minos dal kdysi zbudovat v hlavním městě Kréty zvláštní stavbu, bludiště (labyrint), pro svého nevlastního syna Minotaura, kterého chtěl ukrýt před světem. Minotaurus měl totiž lidské tělo a hlavu býka. Tomuto netvoru byli občas předhazováni za oběť chlapci a dívky z Athén. Mezi obětovanými chlapci měl být jednou i syn athénského krále, statečný Theseus. Poněvadž se zalíbil princezně Ariadně, dostal od ní klubko nití, aby v labyrintu nezabloudil, a meč, kterým měl Minotaura zabít. Díky těmto darům se mu podařilo obludu zdolat a i s Ariadnou uprchnout před hněvem krále na ostrov Naxos. Tam však Ariadnu zanechal a odplul do Athén sám. Ariadnu si pak vzal za zenu bůh Dionýsos (Bakchus) a daroval jí překrásnou čelenku, aby ji potěšil v jejím stesku po Theseovi. Po Ariadnině smrti vyhodil Dionýsos její čelenku na oblohu, aby ji už žádná žena nemohla nosit. Drahokamy se proměnily ve hvězdy a září na obloze jako krásné pravidelné souhvězdí ve tvaru polokruhu.

Římský básník Ovidius píše ve své knize Fasti, že sama Ariadna se stala souhvězdím. Arabové naopak viděli v tomto souhvězdí rozlomenou mísu, pro australské domorodce je bumerangem, jiný australský kmen v něm viděl orlí hnízdo, severoameričtí Indiáni je nazývali Nebeská sestra. Severní koruna leží mezi Herkulem a Honákem. Přestože patří mezi nejmenší souhvězdí severní oblohy, snadno ji najdeme. Leží na spojnici hvězd Arcturus a Vega. Asi v jedné třetině je polokruh šesti jasnějších hvězd. Nejjasnější hvězda se nazývá Gemma (Drahokam). Z jejího spektra soudíme, že kolem ní obíhá neviditelný průvodce s oběžnou dobou 17,5 dne. Hvězda R CrB je proměnný veleobr. Je pozorovatelná i malým dalekohledem. Po určitou dobu její jasnost zůstává stejná, načež prudce klesne, takže je pak viditelná jen velkým dalekohledem. Občas tento hvězdný veleobr vyvrhává obrovský oblak plynů bohatých na uhlík. Zastíní-li oblak hvězdu R CrB, pozorujeme prudký pokles její jasnosti. Uhlík vzniká hluboko v nitru R CrB termonukleárními reakcemi z helia a odtud se dostává konvekcí k povrchu a do mezihvězdného prostoru. Hvězda T CrB také někdy exploduje a vyvrhne množství plynů. Na rozdíl od R CrB při explozi velmi zjasňuje. Je to druh rekurentní novy. Její výbuch byl pozorován v r. 1866 a 1946. V současné době je pouhým okem neviditelná. Není však pochyb, že někdy opět zazáří na naší obloze.

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje
[CNW:Counter]