Lyra

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

(Lyra 2. pád Lyrae, zkratka Lyr, česky Lyra)

Malé, ale nápadné souhvězdí letní oblohy. Staří Řekové si vážili nejen hrdinů a siláků, ale dovedli ocenit i opravdové umělce. A umělcem byl v oněch dobách bájný pěvec Orfeus. Hrál na lyru, kterou mu daroval sám Apollón, bůh Slunce a umění. Hrál tak nádherně, že utišil i dravou zvěř a pohnul skálami. Svým uměním obměkčil dokonce i vládce samého podsvětí. Nedokázal však zpěvem zažehnat hněv opilých bakchantek, které ho rozsápaly jen proto, že se po smrti své manželky stranil každé společnosti. Jeho kouzelnou lyru hodily do řeky, ale Múzy (ochránkyně umění) si vyprosily, aby byla na věčné časy přenesena na oblohu jako jedno ze souhvězdí. Podle některých pověstí první lyru udělal Merkur tak, že natáhl struny na krunýř od želvy. Proto je ve starých spisech souhvězdí Lyry znázorňováno jako želva. Lyra je malé, ale výrazné a zajímavé souhvězdí mezi Labutí a Herkulem. Je u nás viditelné večer od května do ledna. Namodralá hvězda Vega patří k nejjasnějším na naší obloze. Tvoří s Denebem v Labuti (Cygnus) a Altairem v Orlu (Aquila) nápadný letní trojúhelník, který usnadňuje orientaci na letní obloze. Podle čínské pověsti byla Vega nebeská švadlena. Je to hvězda cirkumpolární, zářivost má 50× větší než Slunce a vzdálena je od nás 26 ly. Vegu obklopuje rozsáhlý prachový disk. Lze ho pozorovat v infračerveném a rádiovém záření. Sahá 2× tak daleko, než je vzdálenost Pluta od Slunce, a je to pravděpodobně vznikající planetární soustava. Takové protoplanetární disky byly objeveny u několika dalších mladých hvězd a mnoha prahvězd. Kdysi byla Vega hvězdou, k níž směřovala (asi před 14 000 lety) zemská osa. Vlivem precese směřuje nyní zemská osa k Polárce. Hvězda β Lyr (Sheliak) je zákrytová proměnná. Je to polodotyková dvojhvězda, jejíž jeden Rocheův lalok je vyplněn rozpínající se složkou. Hvězda ε Lyr je čtyřhvězda, v níž dvě dvojice obíhají ve velké vzdálenosti kolem společného těžiště. Říká se jí proto někdy Dvojitá dvojhvězda. Dá se dokázat, že takové čtyřhvězdy jsou staré. Naproti tomu čtyřhvězdy, v nichž jsou všechny vzdálenosti zhruba stejné, jsou velmi mladé. Nejznámějším příkladem je Lichoběžník v Orionově mlhovině. Uprostřed mezi hvězdami β a γ spatříme silnějším dalekohledem planetární mlhovinu (M 57) prstencovitého tvaru. Byla proto pojmenována Prstencová mlhovina. Je velmi hezká na fotografii. Známá proměnná hvězda RR Lyrae, představitelka krátkoperiodických cefeid, je pouhým okem neviditelná. Pravidelně pulzuje, podobně jako δ Cephei, ale její perioda je kratší než jeden den. Blízko hranice Lyry s Herkulem leží radiant meteorického roje Lyrid.


α δ(°) r (ly) vr (km/s–1) mv Spektrum B-V
α Vega 18h37m+38,825-140,0A0 Va
β Sheliak 18h50m+33,4882+223,4B7 Ve+A8p
γ Sulafat 18h59m+32,7635-223,2B9 II
&aplha; δ(°) r (ly) vr (km/s–1)
M 56 kul. hvězdokupa 19h16m+30,2310008,3
M 57 Prstencová mlhovina 18h54m+33,041008,8

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Citováno z „http://www.wikina.cz/a/Lyra
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje