Virgo

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Virgo (2. pád Virginis, zkr. Vir, čes. Panna) je velké souhvězdí jarní oblohy.

Obsah

Z archeologie

Archeologické nálezy sošek nasvědčují tomu, že v době našich indoevropských předků (před 6000– 7000 lety) toto souhvězdí představovalo bohyni-matku. Klas v její ruce (hvězda Spica) je symbolem letní úrody. Tehdy byl bod letního slunovratu v souhvězdí Panny. Později, v antice, se bohyně-matka přeměnila v bohyni Pannu s klasem. Pro Římany to byla Astraea, bohyně spravedlnosti, která drží v ruce váhy spravedlnosti (odtud souhvězdí Váhy). Řekové v souhvězdí Panny spatřovali bohyni Démétér, které její bratr Zeus svěřil péči o rolnictví a plodnost země.

Pro obyvatele údolí Eufratu a Tigridu představovalo toto souhvězdí bohyni Ištar, dceru nebes a královnu hvězd. V Egyptě bylo souhvězdí Panny nazýváno Eses, což byla matka boha Slunce Hora a manželka Usireva, boha podsvětí.

Panna je zvířetníkové souhvězdí, v němž světový rovník protíná zdánlivou dráhu Slunce – ekliptiku. Tento průsečík světového rovníku s ekliptikou (podzimní bod) je přibližně uprostřed mezi hvězdami b Vir a h Vir. Slunce na své zdánlivé dráze po ekliptice tímto bodem přechází na jižní nebeskou polokouli, končí léto a nastává podzim.

Nejzajímavější objekty

K nejzajímavějším objektům v souhvězdí Panny patří kupa galaxií v Panně. Kupa galaxií je vzdálená 60 mil. ly a obsahuje přibližně 2500 galaxií, z nichž většina jsou spirální (podobné Galaxii), ostatní jsou eliptické a jen několik nepravidelných. Tato kupa galaxií se nachází v severní části souhvězdí Panny, u souhvězdí Vlasy Bereniky (Coma Berenices) a bývá nazývána „Říše galaxií“. Několik desítek jich lze uvidět dalekohledem o průměru alespoň 15 cm. Messierův katalog jich zahrnuje celkem 16, a to těch nejjasnějších: M 49, M 58, M 59, M 60, M 61, M 84, M 85, M 86, M 87, M 88, M 89, M 90, M 91, M 98, M 99 a M 100. Messier je nazýval je „kupa mlhovin“, neboť neznal jejich skutečnou podstatu.

Třetí cambridgeský katalog rádiových zdrojů

Přibližně 5° severně od hvězdy g Vir se nachází kvazar, označený 3C 273. Toto označení znamená, že je to v pořadí 273. zdroj v seznamu nazývaném Třetí cambridgeský katalog rádiových zdrojů (3C). Dalekohledem se jeví jako slabá hvězdička 13. mag, nelišící se na první pohled od ostatních slabých hvězd. Ale její spektrum a rádiové záření prozrazují, že jde o těleso od hvězd naprosto odlišné. Čáry ve spektru mají totiž neobyčejně velký rudý posuv, což znamená, ze objekt 3C 273 je od nás nesmírně daleko, asi 3,5 mld. ly. Je tedy ještě 60× dále než samotná kupa galaxií v Panně. Přesto však pozemské rádiové teleskopy zjišťují intenzivní záření tohoto objektu. Na rádiových vlnách byl také tento objekt poprvé pozorován. Přestože je podstatně menší než Galaxie, jeho zářivost je asi 100× větší než záření všech 150 mld. hvězd Galaxie dohromady. Objekt 3C 273 je prvým objeveným kvasarem. Je také prvním kvazarem, u něhož bylo zjištěno intenzivní rentgenové a gama-záření. U některých kvazarů byly z rudého posunu určeny největší vzdálenosti, jaké byly ve vesmíru vůbec zjištěny, tj. zhruba 10 mld. ly.

Spica je zákrytová proměnná, která mění nepatrně svoji jasnost v periodě 4 dnů. Hvězdu g Vir (Porrimu) lze i v malém dalekohledu vidět jako dvojhvězdu, složenou ze dvou stejných žlutobílých hvězd.

hvězda α δ(°) r (ly) vr(km s–1) mV spekt. B–V
α Spica 13h25m –11,2 262 +1 1,0 B1III+B2V –0,2
β Zavijava 11 51 +1,8 35 +5 3,6 F9V 0,6
γ Porrima 12 42 –1,6 39 –20 3,6 F0V 0,4
12 42 –1,6 39 –20 3,7 F0V 0,0
δ Auva 12 56 +3,6 202 –18 3,4 M3III 1,6
ε Vindemiatrix 13 2 +11,0 102 –14 2,8 G8III 0,9
ζ Heze 13 35 –0,6 73 –13 3,4 A3V 0,1
ν Zaniah 12 20 –0,7 250 +5 3,9 A2IV 0,02
ι Syrma 14 16 –6,0 70 +11 4,1 F6III 0,5
objekty α δ(°) r(ly) mV d
M 84 S0 galaxie 12h25m +12,9 60 mil. 9,1 5′
M 86 S0 12 26 13,0 60 mil. 8,9 7′ × 5′

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Citováno z „http://www.wikina.cz/a/Virgo“
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje