Auriga
Z Wikina
Auriga (zkratka Aur), česky Vozka, je souhvězdí severní oblohy. Leží v Mléčné dráze přibližně mezi Polárkou a Orionovým pásem.
Obsah |
Původ názvu
Vozka na zimní obloze představuje řeckého krále Erichthonia, syna chromého boha Hefaista. Vychovávala jej sama bohyně Athéna, a když dospěl, stal se athénským králem. Proslul tím, že jako první zapřáhl koně do vozu a stal se mistrem v ovládání spřežení. Vůz vynalezl jako nezbytnost, neboť byl po svém otci chromý. Byl to ovšem záslužný čin, užitečný všemu lidstvu, a proto Zeus Erichthonia přenesl po smrti na oblohu, kde ho můžeme jako Vozku vidět dodnes.
Rozhodnutím samého Dia se dostala na oblohu i Capella (Kozička). Je to koza, která svým mlékem kojila malého Dia na ostrově Krétě, kde ho matka skrývala před všepožírajícím otcem Chronem. Zeus pak kozu z vděčnosti umístil na obloze, kde dodnes září jako nejjasnější hvězda Vozky. Její jméno Amaltea dnes nese jeden z Jupiterových měsíčků.
O tom, že souhvězdí Vozky podědili Řekové od starších národů, svědčí soška vykopaná v mezopotamském městě Nimrodu. Znázorňuje vozku s kozičkou na rameni a s kůzlátky v ruce. Ve druhé ruce drží otěže. Tak je znázorňován dodnes. Pro starověké plavce na Středozemním moři nebyly Kozička s Kůzlátky oblíbenými hvězdami. Jejich východ v prvních říjnových dnech ohlašoval začátek bouřlivého období a znamenal ukončení plavby.
Poloha souhvězdí
Souhvězdí leží v Mléčné dráze přibližně mezi Polárkou a Orionovým pásem. Jeho nejjasnější hvězda Capella je u nás cirkumpolární hvězda, a proto ji můžeme i s Kůzlátky ε, η a ξ Aur u nás vidět po celý rok. Capella má stejnou barvu (a tedy i stejnou povrchovou teplotu) jako Slunce. Jinak je mezi nimi velký rozdíl. Capella je dvojhvězda skládající se ze dvou žlutých obrů, vzdálených od sebe jako Slunce od Země. Ani největší dalekohledy však nerozliší jednotlivé hvězdy Capelly a všechny vědomosti jsme získali jen studiem jejího spektra.
Hvězdy
Pozoruhodnou hvězdou ve Vozkovi je veleobr Epsilon Aurigae. Na spodním okraji souhvězdí jsou tři otevřené hvězdokupy, z nichž M 37 ve vzdálenosti 4000 ly je nejkrásnější.
| Hvězda | α | δ (°) | r (ly) | vr (km s – 1) | mv | spekt. | B - V |
| α Capella | 05h17m | +46,0 | 42 | +30 | 0,1 | G5 IIIe+G0 III | 0,80 |
| β Menkalinan | 05h59m | +45,0 | 82 | -18 | 1,9 | A2 IV | 0,03 |
| ε Almaas | 05h02m | +43,8 | 2038 | -3 | 3,0 | F0 Iae | 0,54 |
| ζ Hoedus I | 05h02m | +41,1 | 788 | +11 | 3,7 | K4 II+B8 V | 1,22 |
| η Hoedus II | 05h06m | +41,2 | 219 | +7 | 3,2 | B3 V | -0,18 |
| υ | 05h59m | +37,2 | 173 | +29 | 2,6 | A0pSi | -0,08 |
| τ (Hassaleh) | 04h57m | +33,2 | 512 | +18 | 2,7 | K3 II | 1,53 |