Epsilon Aurigae
Z Wikina
(Almaas, Maas; ε Aur). Zákrytová proměnná v souhvězdí Vozky (Auriga). Říká se jí Kůzlátko, neboť je blízko Kozičky (Capella).
Hlavní složkou dvojhvězdy ε Aur je velmi jasný bílý veleobr o hmotnosti 15 Mo a s průměrem 300 mil. km (což je průměr dráhy Země kolem Slunce). Průvodcem jasné ε Aur je velmi rozsáhlý chladný oblak prachu a plynů s průměrem přes 4 mld. km, v jehož středu se už zrodila mladá žhavá hvězda spektrální třídy B. Její světlo a ultrafialové záření se v chladném prachovém obalu mění v infračervené záření, které měřila družice IRAS. Průvodce ε Aur je objemově největší známá hvězda ve vesmíru. Z průběhu křivky světelných změn lze soudit, že kolem průvodce je rozsáhlý prstence, přerušený velkou mezerou (obdoba Cassiniho dělení).
Jasnost ε Aur se mění s vůbec nejdelší periodou ze všech známých zákrytových proměnných. Jednou za 27,1 roku světlo Kůzlátka klesne na polovinu. Ploché minimum trvá 330 dnů. Je patrně způsobeno tím, že po tu dobu je hlavní složka skryta za oblakem obklopujícím průvodce. Pokles k minimu a stejně i výstup z něho trvá vždy 140 dnů. V té době je hlavní složka zakryta vnějšími, řidšími vrstvami oblaku. Celkem zákryt trvá 610 dnů. Poslední zákryt byl v letech 1982 - 1984.
Obsah |
