Draco

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Draco (2. pád Draconis, zkr. Dra, čes. Drak). Jedno z nejstarších a největších souhvězdí na naší obloze. Vine se kolem Malého medvěda (Ursa Minor). Nápadná je jeho podoba s papírovým drakem. Nejlépe je viditelné v letních večerech. Hrdina Herakles (u Římanů Herkules) musel splnit několik těžkých úkolů krále Erystea, mj. přinést zlatá jablka ze zahrady Hesperidek. Hesperidky byly dcery Atlanta, jednoho z Titánů, kteří bojovali proti bohům. Atlas byl za trest odsouzen k tomu, aby na svých ramenou navěky nesl nebeskou klenbu. Herakles přemohl draka, který hlídal přístup do zahrady (dodnes mu v kresbách souhvězdí stojí jednou nohou na hlavě). Potom přemluvil Atlanta, aby mu jablka přinesl. Musel však za něj podržet nebeskou klenbu. Atlas jablka přinesl, ale již nechtěl převzít klenbu zpátky. Nakonec se přece jen dohodli a Heraklovi se podařilo úkol splnit. V sousedním souhvězdí (Herkules) je znázorněn, jak klečí a odevzdává zlatá jablka (šlo patrně o pomeranče) bohyni Héře; byl to její svatební dar. Za věrnou službu u brány do zahrady Hesperidek byl drak přenesen na oblohu. Tam se vine kolem pólu mezi oběma medvědy. Hlavu má natočenu k Heraklovi (Herkulovi) tak, jako by ho chtěl ještě dodatečně napadnout.

Hvězda Thuban byla před 5000 lety Severkou. Tehdy začínali Egypťané stavět pyramidy (např. v Sakkáře). Thuban prý býval stále viditelný průzorem z nitra Chufuovy pyramidy. Od té doby se severní pól posunul k Polárce. Thuban má průvodce, který ho oběhne jednou za 51 let. Je zajímavé, že podle starého označení řeckým písmenem byl Thuban označen jako nejjasnější hvězda v Draku (α Dra). Jeho jasnost od té doby poklesla natolik, že je dnes v pořadí jasnosti až na čtvrtém místě. Nejjasnější hvězdou je nyní Etamin („hlava draka“) a Alwaid („hráč na lyru“ – v blízkosti leží souhvězdí Lyra). Spolu se sousedními hvězdami Grumium a Kuma tvoří hlavu Draka. V hlavě Draka leží radiant meteorického roje Drakonid. Vznikly rozpadem komety Giacobini - Zinner, proto se jim též říká Giacobinidy. Objevují se pravidelně 9. října. V r. 1933 byla na Drakonidy obzvlášť krásná podívaná, neboť v jedné hodině prolétlo po obloze asi 26 000 meteorů. Některé roky je však činnost roje (počet meteorů za hodinu) malá. Částice Drakonid jsou podobné sněhovým vločkám.

Hvězda α δ (°) r (ly) vr (km s – 1) mv spekt. B - V
α Thuban 14h04m +64,4 309 -17 3,6 A0 III 0,0
β Alwaid 17h30m 52,3 362 -20 2,8 G2 Ib 1,0
γ Etamin 17h57m 51,5 148 -28 2,2 K5 III 1,5
δ Altais 19h13m 67,7 100 25 3,1 G9 III 1,0
ε Tyl 19h48m 70,3 146 3 3,8 G7 IIIb 0,9
ζ Aldhibah 17h09m 65,7 340 -16 3,2 B6 III -0,1
η Dra 16h24m 61,5 88 -14 2,7 G8 IIIab 0,9
ι Eldsich 15h25m 59,0 102 -11 3,3 K2 III 1,2
λ Gianfar 11h31m 69,3 334 7 3,8 M0 IIICa 1,6
π Arrakis 17h05m 54,5 88 -18 5,8 F7 V 0,0
ν Kuma 17h32m 55,2 100 -15 4,9 A6 V 0,3
ν Grumium 17h53m 56,9 111 -26 3,8 K2 III 1,2
σ Alsafi 19h32m 69,6 18,8 27 4,7 K0 V 0,8
Ψ Dziban 17h42m 72,1 72 -10 4,6 F5 IV-V 0,4


radiant meteorického roje Drakonid severní pól ekliptiky

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Literatura

Internetové odkazy

Citováno z „http://www.wikina.cz/a/Draco
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje