Canis Maior

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

(2. pád Canis Maioris, zkr. CMa, čes. Velký pes)

Nápadné souhvězdí zimní oblohy.

Souhvězdí představuje psa Lailapsa ležícího u nohou lovce Oriona. Už ve vykopávkách Troje našli archeologové kotouček ze slonoviny, na němž bylo toto zimní souhvězdí znázorněno v podobě psa. Pes Lailapsos byl dar bohyně lovu Artemidy a byl proslulý tím, že mu žádná kořist neutekla. Král Amfitryon, nevlastní otec Heraklův, měl ve svém revíru nepolapitelnou lišku. Vzali proto při jednom lovu s sebou psa Lailapsa, aby ji ulovil. Tím vznikla neřešitelná situace, a tak se obrátili na Dia. Ten problém vyřešil tak, že přenesl slavného psa a neméně slavnou lišku na oblohu. Od té doby Velký pes pozoruje jedním okem lovce Oriona a druhým blízkého Zajíce. Lišku umístil pro všechny případy na opačnou stranu oblohy. Pro Egypťany byl Velký pes nejdůležitějším souhvězdím na celé obloze; to proto, že egyptský bůh Anubis měl psí hlavu.

Obsah

Poloha

Souhvězdí najdeme bez obtíží. Orionův pás směřuje k jeho nejjasnější hvězdě Siriovi (α CMa). V našich šířkách zůstává blízko obzoru. Neklid vzduchu proto způsobuje, že bliká (scintiluje) a nápadně mění svoje zabarvení, zvláště za mrazivých nocí (z řec. seirios – jiskřící, blikající). Pro Hindy byl bohem deště, Chaldejci ho nazývali psí hvězda. Siriův hieroglyf se často objevuje v písemných památkách a na stěnách chrámů u Nilu. Jeho východ těsně před východem Slunce (heliakický východ) oznamoval roční záplavy Nilu.

Vlastnosti

Obři Adhara, modrý Murzima žlutý veleobr Wezen mají mnohem vyšší zářivost než Sirius. Přesto se nám jeví slabší, neboť jsou velmi vzdálení. Otevřenou hvězdokupu M 41 (NGC 2287) lze za dobrých podmínek vidět i pouhým okem; byla známa už antickým Řekům.

Je zajímavé, že na obloze je několik psů (Velký pes, Malý pes, Honicí psi), ale žádná kočka.

Hvězda α δ (°) r (ly) vr (km s – 1) mv spekt. B - V
α Sirius 06h45m -16,7 8,6 -8 -1,5 A1 Vm 0,0
β Murzim 06h23m -18,0 500 +34 2,0 B1 II -0,2
γ Muliphein 07h04m -15,6 - +30 4,1 B8 II -0,1
δ Wezen 07h08m -26,4 1790 +34 1,8 F8 Ia 0,7
ε Adhara 06h59m -29,0 429 +27 1,5 B2 II -0,2
ζ Furud 06h20m -30,1 336 +32 3,0 B2 V -0,2
η Aludra 07h24m -29,3 3200 +41 2,4 B5 Ia -0,2

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje