Bootes
Z Wikina
Bootes (2. pád Bootis, zkr. Boo, čes. Honák, Pastýř nebo Pastevec). Souhvězdí na jarní obloze.
Je to prastaré souhvězdí, neboť Sumerové před 5000 lety je již znali jako „muže, který jede s vozem“ (Riv-but-Sane). Podle dávné pověsti byl kterýsi chudý pastýř oloupen bratry o své stádečko volů. Toulal se pak jako žebrák světem. Všude viděl, jak musí rolníci těžce pracovat, aby získali potravu pro sebe a své rodiny. Přemýšlel, jak by jim pomohl, až se mu podařilo vyrobit první pluh tažený zvířaty. Přenesl tak tíhu práce na silné voly zapřažené do pluhu a zbavil lidi odvěké dřiny. Za to, že lidem pomohl, jej Zeus zvěčnil na obloze jako souhvězdí. Římané v něm spatřovali pasáka sedmi volů (sedmi hvězd Velkého vozu). Staří Čechové viděli v tomto souhvězdí Přemysla Oráče.
Souhvězdí najdeme na jarním a letním nebi mezi Herkulem a Pannou. Má tvar arabské dvojky začínající u Severní koruny. Uprostřed spodního obloučku dvojky je jasný oranžový Arcturus, který je spolu s Vegou nejjasnější hvězdou severní oblohy. Arcturus byl první hvězdou pozorovanou za dne dalekohledem (v r. 1635). Je od nás vzdálen 34 světelných let a jeho objem je asi 1000× větší než Slunce. Má rychlý vlastní pohyb po obloze - za 800 let se posune o průměr Měsíce. Není proto divu, že patřil k prvým hvězdám, u nichž byl objeven vlastní pohyb. Objevil ho Halley v r. 1718, když změřenou polohu Siria, Procyona, Arctura a dalších hvězd porovnával s Ptolemaiovým katalogem. To byl objev velmi závažný, protože dokázal, že se hvězdy pohybují, že nejsou stálicemi, jak se ještě dnes, téměř po třech stoletích, můžeme někdy dočíst.
Hvězda ε Boo zvaná Izar, je pokládána za nejkrásnější dvojhvězdu na obloze. Proto se jí také říká Pulcherrima (lat. „nejkrásnější“). Jasnější žlutá složka má ve vzdálenosti tří úhlových vteřin slabšího modrého průvodce. Rozlišíme je i malým dalekohledem. Ze spektra soudíme, že žlutá složka sama je dvojitá, takže Pulcherrima je vlastně trojhvězdou.
V severní části Honáka leží bod (radiant), z něhož začátkem ledna vyletují meteory zvané Bootidy. Častěji se však pro tento meteorický roj užívá názvu Kvadrantidy. Ve starších dobách bylo totiž v místě radiantu souhvězdí Zední kvadrant, které dnes už neexistuje.
Daleko za naší Galaxií a Supergalaxií ve směru souhvězdí Honáka se prostírá prázdnota. Je to jakási vesmírná díra (dutina, bublina). Má přibližně kulový tvar o rozměru asi 300 mil. ly. Takových prázdných prostor známe více. Připomínají prázdné mýdlové bubliny, jejichž stěnu tvoří vrstva galaxií a kup galaxií.
| Hvězda | α | δ (°) | r (ly) | vr (km s – 1) | mv | spekt. | B - V |
| α Arcturus | 14h16m | +19,2 | 37 | -5 | -0,4 | K1 IIIbCN | 1,2 |
| β Nekkar | 15h02m | +40,4 | 219 | -20 | 3,5 | G8 III | 1,0 |
| γ Arich (Haris) | 14h32m | +38,3 | 85 | -36 | 3,0 | A7 III | 0,2 |
| ε Izar | 14h45m | +27,1 | 210 | -17 | 2,7 | K0 II-III | 1,0 |
| 14h45m | +27,1 | 5,1 | A2 V | 0,0 | |||
| η Muphrid | 13h55m | +18,4 | 37 | 0 | 2,7 | G0 IV | 0,6 |
| μ Alkalurops | 15h24m | +37,4 | 121 | -9 | 4,3 | F0 V | 0,3 |
| 15h24m | +37,3 | 6,5 | G1 V | 0,6 |
dvojhvězdy ε Boo, ζ Boo, κ Boo, μ Boo, π Boo, χ Boo
proměnné hvězdy W Boo, 44 Boo
meteorické roje Quadrantidy
Obsah |