Ophiuchus

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

(2. pád Ophiuchi, zkr. Oph, čes. Hadonoš)

Hadonoš je na obloze znázorňován jako muž držící hada. Jeho vlastní jméno však bylo Aesculapus. Byl to syn Apollonův a stal se věhlasným lékařem. Aesculapus pečoval o mužstvo lodi Argo při plavbě do Kolchidy pro zlaté rouno. V mládí byl svěřen do výchovy moudrému a vzdělanému Chironovi – kentaurovi, který prý ho naučil léčit všechny nemoci a hojit všechna zranění, ba dokonce i křísit mrtvé. Protože by tím porušil řád světa, bohové se na Aesculapa rozhněvali. Zejména Hádes, bůh podsvětí, se bál, že bude mít podsvětí prázdné, a proto prosil Dia, aby Aesculapa raději odstranil. Mocný Zeus přenesl tedy lékaře na oblohu. Had, který Aesculapovi pomáhal hledat léčivé byliny, se dostal na oblohu s ním. Dnes je ve znaku lékařů a lékárníků jako symbol opatrnosti a moudrosti.

Hadonoš je rozsáhlé rovníkové souhvězdí letní oblohy mezi Herkulem (Hercules) a Štírem (Scorpius). Leží částečně na ekliptice mezi Střelcem (Sagittarius) a Štírem. Hadonošem prochází Slunce od konce listopadu do poloviny prosince. A přesto se Hadonoš nepočítá ke zvířetníkovým souhvězdím. Hadonoš rozděluje souhvězdí Hada na dvě části: na Hlavu (Serpens Caput) a na Ocas (Serpens Cauda). Vidíme ho vlastně uprostřed oblohy: leží mezi severním a jižním pólem a mezi jarním a podzimním bodem.

Nejjasnější hvězda Ras Alhague („hlava hadonoše“) je obr s povrchovou teplotou 10 000 K, vzdálený od nás 60 ly. Ve světle Ras Alhague najdeme zřetelné stopy mezihvězdného plynu, kterým světlo prošlo; jsou to mezihvězdné absopční čáry, které obsahují cenné informace o složení mezihvězdné hmoty. Objevují se ve spektru mnoha jiných hvězd Galaxie. Je třeba zdůraznit, že tyto čáry nevznikají na hvězdách, které pozorujeme, ale vyhloubí se dodatečně do jejich spojitého spektra až po cestě k nám.

R. 1604 vzplanula v jižní části Hadonoše supernova, která byla jasnější než Jupiter. Jmenuje se Keplerova supernova, podle slavného hvězdáře na dvoře Rudolfa II. Kepler ji ale neobjevil, jen ji popsal. Objevil ji některý z jeho žáků (Mostlin, Brunowski). Zazářila nedaleko x Oph. Dnes již pohasla natolik, že ji ve světle nevidíme ani nejmohutnějším dalekohledem. Žádná neutronová hvězda (pulzar) po Keplerově supernově nezůstala. Šlo zřejmě o hvězdu velmi hmotnou, a ty se při zániku, jakým je supernova, zhroutí v černou díru. Zůstala jen slabá mlhovina, dobře viditelná v rentgenovém záření (viz křída), která je vzdálená 30 000 ly. N 1604 byla poslední bezpečně prokázaná supernova v Galaxii, kterou astronomové pozorovali.

Nejzajímavějším objektem v Hadonoši je hvězdička viditelná jen dalekohledem; říká se jí podle objevitele Barnardova hvězda.

α δ (°) r (ly) vr (km s—1) mV spekt. BV
α Ras Alhague 17h35m +12,6 47 +13 2,1 A5III 0,2
β Cebalrai 17h43m +4,6 82 –12 2,8 K2III 1,2
γ Yed Prior 16h14m –3,7 170 –20 2,7 M0III 1,6
ε Yed Posterior 16h18m –4,7 108 –10 3,2 G9III 1,0
ζ 16h37m –10,6 458 –19 2,6 09V 0,0
η Sabik 17h10m –15,7 84 –1 2,4 A2V 0,1
λ Marfik 16h31m +2,0 166 –15 3,82 A0V+A4V 0,0


objekt α δ (°) r (ly) mV d (ly)
M 10 16h57m –04,1 13,4 × 103 6,7 4
M 12 16h47m –02,0 17,6 6,6 5
M 19 17h03m –26,3 27,1 6,6 8
M 62 17h01m –30,1 21,5 6,6 6

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje