Mezihvězdné absorpční čáry

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Absorpční čáry ve spektru vzdálených hvězd, které jsou vytvořeny mezihvězdnými atomy a molekulami. Nemají tedy se samotnou hvězdou nic společného. Podobně se ve spektru kosmických zdrojů vytvářejí telurické čáry při průchodu záření zemskou atmosférou.

V r. 1904 byla objevena ve spektru dvojhvězdy δ Orionis čára K ionizovaného vápníku, která je klidná, neboť se (na rozdíl od ostatních absorpčních čar ve spektru hvězdy) nezúčastňuje dopplerovského posuvu čar. Tato čára byla prvou identifikovanou mezihvězdnou absorpční čárou. Od té doby se našlo ve viditelném i ultrafialovém spektru mnoho absorpčních čar různých mezihvězdných atomů (Li, C, C II, N, N II, O, Mg, Mg I, Na K, Ca, Ca II, Si II, Si III, S II, S III, Ar, Mn II, Ti II, Fe I). Zvlášť intenzivní je čára Lα vodíku. Mezihvězdné absorpční čáry jsou tím intenzivnější, čím delší dráhu světlo proběhlo. Vznikají přechodem z nejnižšího stavu (tzv. rezonanční čáry). Jsou velmi ostré, což svědčí o nízké teplotě mezihvězdných plynů. Často mají Dopplerův posuv řádově 10 km s –1, což svědčí o tom, že plyn je v oblacích, které se navzájem pohybují. Některé absorpční čáry patří mezihvězdným molekulám (CH, CN), které lze pozorovat jako emisní v submilimetrovém a mikrovlnném záření (viz mezihvězdné molekuly).

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje