Hvězdná velikost
Z Wikina
Hvězdná velikost, zdánlivá hvězdná velikost nebo také magnituda (m) je fotometrická veličina vyjadřující jasnost hvězd (a jiných nebeských objektů). Je to nepřímé vyjádření měřené hustoty světelného toku z hvězdy či jiného nebeského tělesa.
Obsah |
Výpočet
Jsou-li I1 a I2 hustoty světelného toku (množství světla dopadající za 1 sekundu na 1 m2) od dvou hvězd, jsou jejich hvězdné velikosti dány rovnicí:
- m2 – m1 = 2,5 log10 (I1 / I2)
Tato rovnice udává Pogsonovu stupnici hvězdných velikostí.
Hvězdná třída - Magnituda
Jednotkový rozdíl m2 - m1 se nazývá jedna hvězdná třída nebo jedna magnituda. Čím je hvězda slabší, tím větší číslo vyjadřuje její hvězdná velikost. Poměr hustot světelného toku mezi nejjasnějším objektem na obloze (Sluncem) a nejslabším pozorovaným objektem (galaxií v HDF) je tisíc trilionů, což odpovídá rozdílu 54 magnitud.
Historie
Původně byla hvězdná velikost určována pouze vizuálně a byla chápána jako objemová velikost hvězdy. Hvězdy viditelné prostým okem byly uspořádány do šesti hvězdných tříd, z nichž šestá odpovídala nejslabším hvězdám. V současné době se hvězdná velikost určuje pomocí detektorů záření a filtrů v různých oborech elektromagnetického spektra a stala se tak objektivní veličinou, nezávislou na zraku pozorovatele.
Podle spektrálního oboru, v němž je tok záření měřen, se k písmenu m připojuje index, např. mV je vizuální hvězdná velikost, mph je fotografická hvězdná velikost (určená ze zčernání obrazu na obyčejné fotografické emulzi citlivé na modré světlo), mpv je fotovizuální hvězdná velikost, což je fotografická m. určená pomocí filmu citlivého na žlutozelené světlo. Vhodnou kombinací fotonásobiče a filtru lze zvolit interval vlnových délek (nejen ve světle, ale i v jiných oborech elektromagnetického záření) a získané hvězdné velikosti se nazývají fotoelektrické.
V UBV-systému jsou hvězdné velikosti mU, mB, mV častěji označovány jen písmeny U, B, V a rozdíl mB-mV (tj. barevný index) je značen B-V. K UBV-systému byly připojeny další hvězdné velikosti, označované rovněž jen velkými písmeny (bez symbolu m): červená R (0,7 µm) a infračervená I (0,9 µm), J (1,25 µm), K (2,2 µm), L (3,6 µm), M (5,0 µm), N (10,8 µm), Q (20 µm), rádiová hvězdná velikost a bolometrická hvězdná velikost.
Hvězdná velikost, o níž hovoříme, je zdánlivá hvězdná velikost. Neodpovídá skutečné jasnosti těchto těles, neboť je podstatně zkreslena jejich vzdáleností. Proto byla zavedena veličina, která vylučuje vliv vzdálenosti, tzv. absolutní hvězdná velikost. Je to hvězdná velikost, jakou by hvězda (či jiné svítící těleso) měla ze vzdálenosti 10 pc (32,6 ly).
U planet a planetek se užívá velikost v opozici.
Název „velikost“ jako míra jasnosti není vhodný, ale od dob Hipparchových se vžil natolik, že ho chápeme jako homonymum – stejné slovo pro dvě věci odlišného významu. Zavádějící u antického systému hvězdných velikostí je i ta okolnost, že číslo udávající hvězdnou velikost hvězdy je tím větší, čím je hvězda slabší. Pro lepší představu jsou níže uvedeny zdánlivé hvězdné velikosti různých objektů a mezní hvězdné velikosti dalekohledů (údaje jsou přibližné). Difuzní objekt (mlhovinu, galaxii, kometu) nerozezná oko tak snadno jako hvězdu stejné hvězdné velikosti. Světelný tok dopadající na sítnici je sice stejný, ale u hvězdy je soustředěn do jediného bodu.
Tabulka porovnání hvězdných velikostí
hvězdná velikost | objekt |
---|---|
-6 | srpek Měsíce |
-4 | Venuše |
-2 | Jupiter |
-1,5 | Sirius |
-1 | kometa Hale-Bopp v maximu, Měsíc při úplném zatmění |
0 | Vega, Alfa Centauri, Capella, Riegel |
1 | Spica, Antares, Saturn |
2 | hvězdy Velkého vozu, Polárka, maximum Halleyovy komety v roce 1986 |
3 | nejslabší hvězdy viditelné pouhým okem z města |
6 | nejslabší hvězdy viditelné pouhým okem, 61 Cygni, Uran |
7 | mez pro triedr při pozorování ve městě, Neptun |
10 | mez pro triedr (pro objektiv 4 cm), Barnardova hvězda |
11 | mez pro komety v 15 cm reflektoru |
12 | mez pro vizuální pozorování komet 20cm reflektorem a hvězd 10cm dalekohledem |
13 | mez pro vizuální pozorování hvězd 15cm reflektorem a komet 25cm reflektorem |
21 | mez pro vizuální pozorování hvězd 20cm reflektorem |
22 | mez pro pozorování komet pomocí CCD ve 150cm reflektoru |
24 | mez pro fotografické pozorování 5m dalekohledem. |
26-30 | mez Hubbleova dalekohledu, Keckova dalekohledu a VLT |