Haleova-Boppova kometa
Z Wikina
Haleova-Boppova kometa má označení C/1995 OI. Je to nejvíce pozorovaná a fotografovaná kometa 20. století.
Obsah |
Objevení komety
Dne 23. července 1995 ji v souhvězdí Střelce našel Alan Hale (astronom-profesionál v Novém Mexiku) pomocí 40cm zrcadlového dalekohledu. Nezávisle na něm ji objevil Thomas Bopp (astronom-amatér) z Arizony. V době objevu byla vzdálena 1 mld. km (tedy daleko za dráhou Jupitera). Byla při tom 200× jasnější než Halleyho kometa ve stejné vzdálenosti.
Charakteristika komety
Jádro Haleovy-Boppovy komety je totiž neobyčejně veliké – na snímcích Hubbleova dalekohledu má průměr kolem 40 km (pro srovnání: jádro Halleyovy komety má průměr jen 16 km). Spirálové výtrysky z komety svědčily o rotaci jádra komety. Podle pozorování na observatoři Pic du Midi se jádro komety otočí jednou za 11,4 h. Předcházející průchod perihelem byl před 4200 lety a naši potomci ji opět uvidí za 2380 let. Jupiter svým gravitačním působením zmenšil její eliptickou dráhu a zkrátil tak její oběžnou dobu kolem Slunce ze 4200 let na 2300 let.
Slunci se nejvíce přiblížila na vzdálenost 136 mil. km a Zemi na 195 mil. km. Délka ohonu dosahovala téměř 100 mil. km. Výrazný byl dvojitý ohon komety – modrý iontový a zakřivený bílý prachový. Plazmový je z dlouhých jemných pruhů natažených podél magnetických siločar, které jsou často spirálovitě zatočeny. Prachový je jasný široký vějíř.
Haleova-Boppova kometa byla snímána nejen ve světle, ale i v ultrafialovém, rentgenovém, infračerveném záření i na rádiových vlnách. Pozorování družice ISO ukázala, že v infračerveném záření byl prachový ohon komety ještě delší než v bílém světle. Zatímco malé částice viditelného prachového ohonu bílé sluneční světlo rozptylují, velké částice v ohonu sluneční záření pohlcují, čímž se zahřívají a vyzařují vlastní infračervené záření. Třetí, úzký a velmi slabý byl ohon sodíkový. Byl přímočarý a se vzdáleností od hlavy komety se nerozšiřoval.
Haleova-Boppova kometa v datech
- Průchod perihelem: 1. dubna 1997, 03:19 UT
- Vzdálenost v perihelu (q): 0,9141 AU
- Výstřednost (e): 0,995
- Argument perihelu (ω): 130,59°
- Délka výstupného uzlu (Ω): 282,47°
- Sklon (i): 89,43°
- Nejblíže Zemi: 1,3 AU