Eliptická dráha
Z Wikina
Eliptická dráha je dráha ve tvaru elipsy, v jejímž jednom ohnisku leží centrum systému.
- U relativní dráhy: Slunce ve sluneční soustavě, střed Země u drah umělých družic, hmotnější složka u dvojhvězd.
- U absolutní dráhy: těžiště sluneční soustavy pro dráhy planet, těžiště soustavy Země-Měsíc pro dráhu Měsíce, těžiště obou složek u drah dvojhvězd.
U eliptické dráhy se setkáváme s těmito pojmy (viz obrázek):
- velká osa - největší průměr elipsy AB;
- malá osa - nejmenší průměr elipsy CD;
- průsečík obou os je střed elipsy S, který půlí obě osy na velkou poloosu a (= AS = SB) a malou poloosu b (= SD = SC);
- body na velké ose, vzdálené od bodů C a D o vzdálenost velké poloosy a se nazývají ohniska F1 a F2.
- vzdálenost ohniska od středu S je délková výstřednost ε;
- číselná výstřednost e je poměr ε/a.
Tvar a velikost eliptické dráhy jsou zcela určeny velkou poloosou a číselnou výstředností.
Body A a B jsou apsidy, jejichž spojnice (velká osa) se nazývá přímka apsid. Leží-li centrální těleso v ohnisku F1, nazývá se apsida A pericentrum (perihel, perigeum, periastron) a apsida B apocentrum (afel, apogeum, apastron). Vzdálenost pericentra A od ohniska F1 se nazývá vzdálenost pericentra (perihelu, perigea, periastra) a označuje se písmenem q. Polohu tělesa ve dráze určuje průvodič r nebo úhel mezi přímkou apsid a průvodičem v, nazývaný pravá anomálie.
Obsah |