Umělá družice
Z Wikina
Umělá družice je těleso vytvořené lidmi a dopravené na dráhu kolem Země, Měsíce, planety, planetky nebo kolem jiného tělesa v planetární soustavě. Je bez lidské posádky. Pokud jsou v družici lidé, nazývá se kosmická loď nebo kosmická stanice.
Obsah |
Dráha družice
Dráha umělé družice Země je charakterizována výškou apogea, výškou perigea a sklonem oběžné roviny vůči rovině zemského rovníku. Z výšky apogea a perigea vyplývá oběžná doba družice, která je tím delší, čím výše obíhá, a z rozdílu obou výšek vyplývá výstřednost dráhy družice. Pokud na družici nepůsobí žádná síla (např. raketového motoru), postupně se třením o vzduch zmenšuje její rychlost, ztrácí pozvolna výšku, až zanikne shořením v atmosféře. Životnost družice je tím delší, čím výše nad Zemí obíhá, protože hustota atmosféry (a tedy i tření) se s výškou zmenšuje. Velmi závisí také na tzv. balistickém koeficientu (tj. poměru hmotnosti a efektivního průřezu družice). Družice klesá tím rychleji, čím je méně hmotná či rozměrnější. Rozhodující pro životní dobu družice je též výška perigea, neboť v něm družice prochází nejhustšími vrstvami vzduchu na své dráze.
Vybavení družic
Družice mají na palubě různé měřicí přístroje, detektory a kamery sloužící různým účelům. K základnímu technickému vybavením všech družic patří zdroj elektrické energie (fotovoltaické články, nukleární zdroj, palivové články), dále zařízení na uložení získaných dat, telemetrický a povelový systém.
Význam
Umělé družice znamenaly obrovský pokrok v poznání vesmíru. Možnost poznávat zdroje elektromagnetického záření od gama-záření až po rádiové vlny vedla ke vzniku gama-astronomie, rentgenové astronomie, EUV-astronomie, ultrafialové astronomie, infračervené astronomie a submilimetrové astronomie. Astronomické družice pozorují také ve světle, v i na rádiových vlnách. Tedy v těch druzích záření, pro něž je sice atmosféra průhledným optickým prostředím, avšak nepříznivě ovlivňuje výsledky pozorování (oblačností, scintilací, extinkcí aj.).
Umělá družice Země slouží i jiným vědám (geodézii, geologii, oceánografii, fyzice atmosféry, ekologii) a k praktickým účelům (meteorologie, telekomunikace, navigace, dálkový průzkum aj.). Nejdokonalejší technikou jsou vybaveny vojenské výzvědné družice.