Rentgenová astronomie

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Moderní obor astronomie, který poznává vesmír pomocí rentgenového záření. Zemská atmosféra však (naštěstí pro vše živé) pohlcuje rentgenové záření všech vlnových délek, a proto rentgenová astronomie mohla vzniknout, až když byly rentgenové detektory vyneseny raketami do výšky nad 150 km.

Obsah

Historie

V roce 1963 byly objeveny prvé dva zdroje (Scorpius X-1 a Taurus X-1). V roce 1970 už byly známy tři desítky rentgenových zdrojů v Galaxii a jeden mimogalaktický – veleobří eliptická galaxie M 87 (Virgo A). Prvá optická identifikace se podařila u rentgenového zdroje Taurus X-1, který je totožný s Krabí mlhovinou.

Významným pokrokem v rentgenové astronomii bylo vypuštění prvé rentgenové družice UHURU koncem r. 1970. Ta objevila řadu nových zdrojů, z nichž mnohé byly identifikovány jako rentgenové dvojhvězdy; ty jsou nejčastějším galaktickým rentgenovým zdrojem. Dalším důležitým objevem bylo zjištění, že intenzivním zdrojem rentgenového záření jsou rozsáhlé mezigalaktické prostory v kupách galaxií o velikosti 1–2 mil. ly.

Další rentgenové družice (Ariel V, Copernicus, SAS-3, OSO-8) objevily rentgenové Seyfertovy galaxie, rentgenové pulzary, emisní čáry u 2 Å ve zbytcích supernov. U řady bohatých galaktických kup se podařilo dokázat, že jde o mezigalaktickou rentgenovou tepelnou emisi z horkého plazmatu o teplotách milionu až sto milionů stupňů. Záblesky a vzplanutí v rentgenovém záření pocházejí z těch rentgenových dvojhvězd, ve kterých je přenos hmoty velmi nepravidelný. Velmi citlivé detektory družic Einsteinova observatoř a ROSAT měřily rentgenovou emisi u mnoha hvězd s korónou a rentgenové pozadí. Družicím Chandra a XMM se podařilo objasnit vznik rentgenového pozadí.

Podrobně je snímáno rentgenové Slunce (družice SOHO, Yohkoh).

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje