Mlhovina
Z Wikina
- Viditelná část mezihvězdné hmoty. Oblak řídkého mezihvězdného plynu a prachu vidíme buď proto, že svítí (svítící mlhovina), nebo jako tmavou oblast na jasném pozadí (temná mlhovina). Světlo svítící mlhovina je buď odražené světlo blízké hvězdy (reflexní mlhovina), nebo fluorescence mlhovina vyvolaná ultrafialovým zářením blízké hvězdy (emisní mlhovina, oblast H II, planetární mlhovina), nebo jde o zbytky supernovy.
- Ve starší literatuře označení jakéhokoli objektu, který se v dalekohledu jevil jako světlá neostrá oblast. V Messierově katalogu jich je 110. Později se (pomocí fotografie a spektroskopie) ukázalo, že většina tzv. „mlhovin“ jsou galaxie nebo hvězdokupy, tedy systémy hvězd.
Mezi mlhoviny a hvězdami je těsná souvislost. Bez ozařujících hvězd by mlhovina nesvítily. Hvězdy se rodí z mlhovin (vznik hvězd, překotný zrod hvězd). Naopak, hvězdy vysílají své plyny do okolního mezihvězdného prostoru, např. jako sluneční vítr, hvězdný vítr, planetární mlhoviny a zbytky supernov. Ultrafialové záření nově vzniklých hvězd vypařuje okolní mezihvězdný prach (fotonová eroze), který hvězdu obaluje (Becklinovy–Neugebauerovy objekty).
Obsah |
Odkazy
Reference
Související témata
- Absorpční mlhovina
- Bublinová mlhovina
- Difuzní mlhovina
- Emisní mlhovina
- Galaktická mlhovina
- Hindova mlhovina
- Krabí mlhovina
- Jižní krabí mlhovina
- Jižní prstencová mlhovina
- Kleinmannova-Lowova mlhovina
- Mlhovina Éta Carinae
- Plamenná mlhovina
- Hubbleova mlhovina
- Motýlí mlhovina
- Velká mlhovina v Andromedě
- Velká mlhovina v Orionu
- Temná mlhovina
- Svítící mlhovina
- Srpkovitá mlhovina
- Jádro planetární mlhoviny