Zatmění Měsíce

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Zatmění měsíce nastává, když je Země mezi Měsícem a Sluncem.

Obsah

Jak vypadá zatmění měsíce

Za Zemí se táhne kuželový stín do vzdálenosti přes 1 mil. km. Ze stínu nelze vidět Slunce. Kolem plného stínu je polostín Země, z něhož lze vidět jen část Slunce. Vstoupí-li Měsíc do stínu Země, nastává úplné zatmění Měsíce (totalita); jestliže prochází jen částečně stínem, je zatmění Měsíce částečné stínové; pokud prochází jen polostínem, jeho svit je jen oslaben a zatmění je polostínové (obr.). Na rozdíl od zatmění Slunce je zatmění Měsíce viditelné z celé polokoule, která má v dané chvíli Měsíc nad obzorem. Zatmění Měsíce se vyskytují řidčeji než zatmění Slunce,avšak vzhledem k tomu, že je lze pozorovat z celé noční polokoule, je počet zatmění Měsíce pro určité místo na Zemi mnohem větší než počet zatmění Slunce.

Každé úplné zatmění (totalita) je provázeno zatměním částečným.


Úplná zatmění Měsíce v následujících letech

Čas udává okamžik největšího zatmění (maxima zatmění), kdy Měsíc je nejblíže ose zemského stínu. Další časový údaj v minutách je poločas ( poloviční trvání) částečného zatmění, tedy od okamžiku, kdy se Měsíc dotkne stínu Země až do maxima zatmění. Odečtením tohoto poločasu od okamžiku maxima dostaneme okamžik, kdy Měsíc vstupuje do plného stínu Země. Přičtení k okamžiku maxima dává čas výstupu Měsíce z plného stínu Země. Jeho dvojnásobek je celkové trvání zatmění. V dalším sloupci je poločas úplného zatmění; jeho odečtením od okamžiku maxima dostaneme čas začátku úplného zatmění a přičtením jeho konec. Celkové trvání úplného zatmění je tedy dvojnásobek údaje ve čtvrtém sloupci.

Všechny časové údaje jsou ve světovém čase (UT). Na náš čas středoevropský (SEČ) je převedeme přidáním 1 h:

SEČ = UT + 1 h, na středoevropský letní čas (SELČ) přidáním 2 h, tedy

SELČ = UT + 2 h. Viditelnost u nás je uvedena v posledním odstavci.


Největší zatmění poločas (min) viditelnost
datum UT částečné úplné u nás
2003-05-16 3:40 97 26 úplné
2003-11-09 1:18 106 12 celé
2004-05-04 20:30 102 38 celé
2004-10-28 3:04 110 41 úplné
2007-03-03 23:21 111 37 celé
2007-08-28 10:37 106 45 –
2008-02-21 3:26 103 25 úplné
2010-12-21 8:17 105 37 začátek částečného
2011-06-15 20:12 110 50 celé
2011-12-10 14:32 106 26 konec částečného
2014-04-15 7:45 108 39 –
2014-10-08 10:54 100 30 –
2015-04-04 12:00 105 6 –
2015-09-28 2:47 100 36 úplné
2018-01-31 13:30 102 38 konec částečného
2018-07-27 20:22 118 52 úplné
2019-01-21 5:12 99 31 úplné

Kdyby Měsíc obíhal Zemi v ekliptice, bylo by úplné zatmění Měsíce při každém úplňku. Avšak dráha Měsíce je skloněna k ekliptice 5°, takže někdy je úplněk nad zemským stínem, jindy je pod ním. Aby došlo k zatmění, musí být Měsíc v úplňku blízko ekliptiky, tj. blízko vzestupného nebo sestupného uzlu. Rovina měsíční dráhy se navíc stáčí. Výsledkem sklonu a stáčení měsíční dráhy je opakování zatmění (měsíčních i slunečních) po 18 letech a 10 dnech (přesně 6585 d 7 h 42 min). Tato perioda, nazývaná saros, byla známa antickým astronomům, kteří pomocí ní předvídali zatmění.

Před kosmickými lety na Měsíc sloužila měsíční zatmění ke studiu vlastností měsíčního povrchu. Z jasu zatmění Měsíce bylo navíc možno usuzovat na stav atmosféry podél terminátoru. Sluneční paprsky se v zemské atmosféře podél terminátoru ohýbají do stínu (tzv. astronomická refrakce), takže zatmělý Měsíc není nikdy zcela tmavý. Zatmělý disk Měsíce je načervenalý, neboť ze slunečního světla procházejícícho zemskou atmosférou je odstraněna krátkovlnná část (Rayleyghovým rozptylem).

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje