Astronomická refrakce

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Astronomická refrakce je odchylka světelných paprsků přicházejících z nebeských těles, která vzniká lomem světla při průchodu zemskou atmosférou.

Obsah

Princip refrakce

Dopadá-li paprsek pod šikmým úhlem na rozhraní dvou prostředí různé hustoty, lomí se, tj. mění poněkud svůj směr. Velikost této změny je tím větší, čím větší je rozdíl hustoty a čím šikmější je směr, pod kterým paprsek na rozhraní dopadá.

Refrakce v atmosféře

Zemskou atmosféru, v níž hustoty s výškou ubývá, si můžeme představit složenou z mnoha tenkých vrstev postupně se zmenšující hustoty. Paprsek vstupující do zemské atmosféry se při každém přechodu mezi jednotlivými vrstvami poněkud lomí a výsledkem je, že zdánlivá zenitová vzdálenost z hvězdy (Slunce, planety) je menší než skutečná zenitová vzdálenost zo.

Rozdíl zoz nazýváme astronomickou refrakcí. V zenitu je nulová, směrem k obzoru se zvětšuje a na obzoru nabývá největší hodnoty přibližně 35' (tzv. horizontální refrakce). Protože průměr Slunce a Měsíce na obloze je menší než tato hodnota (přibližně 30'), jsou vlastně tato tělesa v době, kdy se dotýkají obzoru, ve skutečnosti pod obzorem a můžeme je pozorovat jen díky refrakci. Refrakce není vždy stejná, závisí na změnách hustoty atmosféry. Obecně vzrůstá s klesající teplotou a rostoucím tlakem vzduchu, největší tedy bývá za jasných zimních nocí.

Průměrné hodnoty astronomické refrakce

Zenitová vzdálenost střední refrakce
0′0,0:″
20°0′21,9″
40°0′50,4″
50°1′11,5″
60°1′43,8″
70°2′43,8″
80°5′29,9″
90°~ 35′

Zvláštními druhy astronomické refrakce jsou anomální refrakce a sálová refrakce.

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje