Teplota
Z Wikina
teplota (T)
Pocit chladného, studeného, teplého či horkého známe ze zkušenosti. Chladné (či studené) je to, co přijímá teplo. Teplé (či horké) je naopak to, co předává teplo. Teplota je přesným (tj. číselným) vyjádřením našeho nepřesného pocitu tepla. Je mírou střední kinetické energie molekul (atomů, iontů) látky: kT = (1/2) mv2, kde k je Boltzmannova konstanta, 1,38 × 10–16 erg K–1 (1,38 × 10–23 J K–1). Absolutní teplota T je mírou tepla E obsazeného v látce sestávající z N molekul: E = (3/2) NkT. Jednotkou pro měření teploty v běžném životě je stupeň Celsia (°C) nebo Fahrenheita (°F). Ve fyzice a v astronomii se užívá stupeň Kelvinovy stupnice, která udává absolutní teplotu. Jednotkou absolutní teploty je kelvin (K).
Zdrojem informací o teplotě kosmických těles je jejich spektrum. Protože žádné těleso ve vesmíru není v termodynamické rovnováze (čili není černým tělesem), je nutno vždy říci, jakým způsobem jsme teplotu určili. Jinými slovy, je třeba říci pomocí jakého zákona záření černého tělesa byla teplota ze spektra odvozena. Z různých druhů teploty uveďme absolutní teplotu, barevnou teplotu, bolometrickou teplotu, gradientovou teplotu, disociační teplotu, efektivní teplotu, elektronovou teplotu, excitační teplotu, ionizační teplotu, iontovou teplotu, kinetickou teplotu, středovou teplotu, zářivou teplotu, teplotu z barevného indexu a teplotu Země. Ve stavu termodynamické rovnováhy jsou si všechny uvedené teploty navzájem rovny a nazveme je teplotou bez specifikace. To lze jen u černého tělesa, které je ideálním případem; k němu se kosmická tělesa mohou jen přiblížit.
Obsah |
Odkazy
Reference
Související témata
- Absolutní teplota
- Barevná teplota
- Bolometrická teplota
- Budící teplota
- Efektivní teplota
- Disociační teplota
- Elektronová teplota
- Excitační teplota
- Jasová teplota
- Ionizační teplota
- Iontová teplota
- Gradientová teplota
- Mezní teplota
- Kinetická teplota
- Zářivá teplota
- Teplota z barevného indexu
- Teplota Země
- Středová teplota
- Povrchová teplota