Termodynamická rovnováha
Z Wikina
Rovnovážný stav plynu nebo plazmatu, v němž je všude stejná teplota. Energie je rovnoměrně rozdělena mezi všemi složkami. V termodynamické rovnováze intenzita (hustota zářivého toku) nezávisí na místě ani na směru, ale pouze na vlnové délce a teplotě. Tuto závislost vyjadřuje Planckův zákon. Vlnová délka, pro kterou je intenzita největší, je dána posunovacím zákonem. Celkové množství záření v objemové jednotce (1 cm3 nebo 1 m3) je funkcí toliko teploty, a tuto funkci udává Stefanův zákon. Buzení atomů je v termodynamické rovnováze dáno Boltzmannovou rovnicí. Počet atomů v různých stupních ionizace určuje Sahova rovnice. Poměr emise k absorpci je v každém místě konstantní a je rovný intenzitě záření, což je vyjádřeno Kirchhoffovým zákonem.
Z hlediska elementárních procesů je v termodynamické rovnováze detailní rovnováha: počet elementárních procesů za jednu sekundu v objemové jednotce se rovná počtu opačných procesů. Např. počet ionizací se rovná počtu rekombinací, počet excitací ze základní do druhé hladiny se rovná počtu deexcitací z druhé hladiny do základní hladiny atd.
V termodynamické rovnováze jsou všechny druhy teploty stejné. Jen v tomto případě se dá hovořit o teplotě. Pokud není látka v termodynamické rovnováze, jednotlivé druhy teploty se navzájem liší a je třeba uvést, o jakou teplotu jde. Termodynamická rovnováha je pouze v černém tělese. Představuje však velmi důležité přiblížení skutečnosti. K termodynamické rovnováze se přibližuje plazma ve středové oblasti Slunce, kde je gradient teploty nulový a intenzita ve všech směrech (téměř) stejná. Ve vyšších vrstvách a v atmosféře se teplota směrem ven mění a teplota záření přicházejícího z nižších teplejších vrstev neodpovídá kinetické teplotě v daném místě. V tom případě se při výpočtu stavby hvězdy užívá lokální termodynamická rovnováha.
Obsah |