Lom světla
Z Wikina
Změna směru šíření světla na rozhraní dvou optických prostředí (např. vody a vzduchu). Je způsobena tím, že v látkách je rychlost světla menší než ve vakuu. Index lomu n určité látky (např. skla, vzduchu, vody, křemene) udává, kolikrát je rychlost světla v uvažované látce menší než rychlost světla ve vakuu. Při přechodu světla z jedné látky do druhé se mění směr šíření (paprsek) podle Snellova zákona: n1 sin α = n2 sin β, kde α je úhel mezi dopadajícím paprskem a kolmicí a β je úhel mezi lomeným paprskem a kolmicí. n1 a n2 jsou indexy lomu v prvém a druhém prostředí. Při přechodu do prostředí s větším indexem lomu se paprsek přikloní ke kolmici (na rozhraní). Je-li index lomu druhého prostředí menší než prostředí prvého, odklání se lomený paprsek od kolmice. Paprsek dopadající i lomený zůstávají v téže rovině. Lom je základním optickým jevem v dioptrických optických soustavách (čočkách, hranolech, a tedy i v refraktorech). V anizotropním prostředí (např. v islandském vápenci) vzniká dvojlom. V atmosféře se l. s. projevuje jako astronomická refrakce. Také scintilace je projevem lomu světelného paprsku v nehomogenitách atmosféry, jimiž prochází.
Obsah |