Pohyb Slunce

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Obsah

Zdánlivý pohyb Slunce na obloze

Polohu Slunce na obloze lze určit měřením vzdáleností ke hvězdám. Přímo na hvězdném pozadí ukazují pohyb Slunce snímky ze sondy SOHO. Ať tak či onak, je možno přímo sledovat pohyb Slunce na nebeské sféře. Pohybuje se po hlavní kružnici – ekliptice. Je to důsledek oběhu Země kolem Slunce po eliptické dráze.

V den jarní rovnodennosti (21. března) je sluneční střed na průsečíku ekliptiky a světového rovníku. Od tohoto bodu (jarního bodu) se počítá délka v ekliptikálních souřadnicích a rektascenze v rovníkových souřadnicích. O jarní rovnodennosti jsou tedy rektascenze a, délka l, deklinace d a šířka b Slunce rovny nule. Šířka b Slunce je nulová po celý rok, neboť se pohybuje po ekliptice. Během jara roste rektascenze, délka a deklinace až do letního slunovratu, kdy je poloha Slunce a = 6h, d = +23°27' a l = 90°. V podzimním bodu (a = 12h, d = 0° a l = 180°) Slunce přechází rovník ze severní polokoule na jižní a začíná astronomický podzim. O zimním slunovratu je Slunce pro nás (na severní polokouli) nejníže (a = 18h, d = –23°27' a l = 270°) a začíná astronomická zima. Slunce se vrací k rovníku a dosáhne ho opět v den jarní rovnodennosti. Celý oběh Slunce po ekliptice od jarního bodu k jarnímu bodu trvá tropický rok. Mezi dvěma po sobě následujícími průchody jarním bodem Slunce opíše o něco méně než plných 360°, a to vlivem precese.

V důsledku eliptické dráhy a druhého Keplerova zákona je pohyb Slunce po obloze nejrychlejší začátkem ledna (kdy je Země Slunci nejblíže), a to 61' za den. Naopak uprostřed července (kdy je vzdálenost Země od Slunce největší), je zdánlivý pohyb Slunce za den jen 57'. Průměrný denní pohyb je 59,135. Se změnou vzdálenosti od Slunce se mění i jeho zdánlivý (úhlový) průměr. Rozdíl mezi největším průměrem začátkem ledna a nejmenším uprostřed července je 1'04".

S oběhem po elipse souvisí i roční změna sluneční konstanty: 1. ledna je 1,438 kW m–2 (103 %), kdežto 1. července je jen 1,345 kW m–2 (96,7 %). Hodnota pro průměrnou vzdálenost (tj. pro vzdálenost 1 AU) je 1,353 kW m–2.

Na své roční dráze projde Slunce třinácti souhvězdími, z nichž jen dvanácti se říká zvířetníková souhvězdí. Hadonoš (Ophiuchus), jímž se Slunce pohybuje v prosinci před slunovratem po tři týdny, není (z neznámých důvodů) mezi zvířetníková souhvězdí počítán. Je to buď pozůstatek z dob, kdy se počítalo na tucty (12) a kopy (60) nebo důsledek oddělení souhvězdí Vah (Libra) od Štíra (Scorpius).

Zvířetníková znamení mají stejné názvy jako souhvězdí, avšak jsou vzhledem k nim posunuta na západ a v důsledku precese jarního bodu se rozdíl stále zvětšuje, přibližně o jedno souhvězdí za 2000 roků.


Skutečný pohyb Slunce

Skutečný pohyb Slunce (a jeho soustavy) v prostoru je jednak vzhledem ke hvězdám v našem okolí, jednak spolu s nimi kolem středu Galaxie. Prvý, pomalejší pohyb je směrem k apexu v souhvězdí Herkula (Hercules), a to rychlostí 19,5 km s–1. Daleko rychlejší je druhý pohyb v důsledku rotace Galaxie. Ten je směrem k souhvězdí Labutě (Cygnus) a jeho rychlost je 230 km s–1.


Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje