Ekliptikální souřadnice
Z Wikina
Ekliptikální souřadnice nebo také astronomické souřadnice jsou sférické souřadnice, jejichž základní rovinou je rovina ekliptiky a nulovým bodem jarní bod.
Jedna osa směřuje k jarnímu bodu (je to tedy průsečnice roviny ekliptiky a roviny rovníku). Druhá osa je kolmá k rovině ekliptiky a protíná nebeskou sféru v pólech ekliptiky. Severní pól ekliptiky se nachází v souhvězdí Draka (Draco). Ekliptikální délka α (astronomická délka) se počítá podél ekliptiky od jarního bodu proti směru denního otáčení oblohy, a to od 0° do 360°. Počítá se tedy ve stejném směru jako rektascenze, směrem k východu. Obě mají stejný nulový bod (tj. jarní bod) a počítají se ve stejném směru (tj. ve směru, kterým se pohybuje po obloze Slunce).
Ekliptikální délka podél ekliptiky, rektascenze podél rovníku. Ekliptikální šířka β (astronomická šířka) se počítá kladně od ekliptiky směrem k severnímu pólu a záporně směrem k jihu (podobně jako zeměpisná šířka na Zemi).
Obsah |
Historie a význam
Ekliptikální systém souřadnic je starší než systém rovníkových souřadnic nebo obzorníkových souřadnic, které se užívají nejčastěji. Ekliptikální souřadnice jsou však výhodné pro udávání polohy Slunce, Měsíce a planet. I když jsou určeny z povrchu Země, jsou přepočítávány na její střed. Výsledné geocentrické ekliptikální souřadnice tělesa jsou uváděny v efemeridách.