Pohyb pólů
Z Wikina
(kolísání pólů)
Póly jsou průsečíky zemské osy s povrchem Země. Osa rotace Země nemá pevnou polohu vzhledem k zemskému tělesu. V důsledku toho se póly po povrchu pomalu pohybují. Jejich dráha, zvaná polhodie, je uvnitř kružnice o poloměru asi 18 m. Pohyb pólů má dvě složky: roční po úzké elipse, jejíž tvar se stále mění a čtrnáctiměsíční s průměrem asi 8 m (viz Chandlerova perioda).
S pohybem osy se mění i rovina rovníku (rovina kolmá na osu a procházející středem Země) a poledníků na povrchu Země. Ty jsou základem pro určování geografických souřadnic. Změny šířky sledovala dříve po dlouhou dobu Mezinárodní šířková služba, nověji pak Mezinárodní služba rotace Země.
S pohybem pólů, precesí a nutací se mění orientace Země v prostoru (přesně řečeno vzhledem ke vzdáleným kvazarům). Orientace Země je přesně určována pomocí několika desítek rádiových interferometrů o velmi dlouhé základně (viz VLBI a VSOP).
Tento složitý pohyb si lze představit pomocí pomeranče (Země) propíchnutého pletacím drátem (rotační osa). Sestava se pohybuje po dráze kolem „Slunce“, drát (osa) se pomalu natáčí v prostoru po kuželových plochách (precese a nutace), pomeranč (Země) se na drátu (ose) pomalu kývá a zároveň se otáčí.
Obsah |