Sluneční fyzika

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

(fyzika Slunce, heliofyzika)

Rozsáhlý obor astronomie, který se zabývá pozorováním Slunce a na jeho základě odvozuje jeho stavbu a vývoj, jakož i teoretické modely nitra Slunce a sluneční atmosféry. Mnoho úsilí se věnuje poznávání sluneční činnosti a vlivům Slunce na Zemi.

V současné době je pozorovací a teoretický výzkum soustředěn do tři základních oblastí výzkumu Slunce:

  1. jádro, v němž probíhají termonukleární reakce, lze pozorovat pomocí neutrin a velmi dlouhých tíhových vln - tzv. g-mody v helioseizmologii;
  2. poznávání konvektivní vrstvy pomocí zvukových vln – tzv. p-mody v helioseizmologii. V konvektivní vrstvě (především v její spodní části) se přetváří část mechanické energie proudů ve sluneční magnetismus, a to mechanismem zvaným samobuzené dynamo;
  3. studium sluneční činnosti, což jsou různé projevy interakce magnetických polí s plazmatem ve sluneční atmosféře. Sluneční atmosféru pozorují přístroje ve všech druzích elektromagnetického i korpuskulárního záření (od gama-záření až po rádiové vlny, jakož i sluneční vítr, subkosmické záření a kosmické záření).

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje