Výron hmoty

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Mnohé kosmické objekty ztrácejí svoji hmotu. Děje se tak různým způsobem. Z exosféry unikají atomy, které mají únikovou rychlost. Z polární ionosféry uniká polární vítr do meziplanetárního prostoru, jako důsledek diamagnetismu plazmatu. Jádro komety sublimuje a uvolňuje plyny (zhruba tunu za sekundu) a proud meteoroidů.

Slunce ztrácí svoji hmotu ve formě:

Pozorování hvězdných atmosfér ve světle a v ultrafialovém záření objevila téměř ustálený výron plazmatu z horkých i chladných hvězd (tzv. hvězdný vítr). Optická, infračervená a rádiová pozorování svědčí o výronu hmoty z prahvězd (vč. typu T Tauri), tedy uz od počátku hvězdného vývoje. V těsných dvojhvězdách, jejichž jedna složka je bílý trpaslík, neutronová hvězda nebo černá díra, přepadává z normální plazmové hvězdy proud plazmatu na degenerovanou hvězdu. Dopad plazmatu je provázen rentgenovým zářením (viz rentgenová dvojhvězda) a může končit jako nova nebo supernova typu I.

Z jader aktivních galaxií unikají svazky relativistických elektronů, které vytvářejí laloky dlouhé až miliony světelných roků (v případě rádiových galaxií). Synchrotronové záření laloků dokazuje, že relativistické proudy vyvržené z jádra galaxie s sebou strhávají i její magnetická pole. Ke katastrofickému výronu hmoty v galaktickém měřítku dochází při setkání či srážce galaxií (viz například Magellanův proud nebo Tykadla). Za výron hmoty od černých děr by bylo mozné povazovat i Hawkingovo záření.


Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje