Koronograf

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Koronograf (nebo také koronagraf) je dalekohled pro pozorování sluneční koróny.

Navrhl a sestrojil jej v roce 1930 francouzský astronom Bernard Lyot. Objektiv koronografu je jednoduchá čočka, dokonale vybroušená a bez nejmenších kazů. Sluneční fotosféra je v ohnisku koronografu odstíněna umělým Měsícem, jehož velikost je jen nepatrně větší, než je obraz fotosféry. V koronografu se tak vytvoří umělé zatmění Slunce. Obraz koróny kolem umělého Měsíce se pak zobrazuje dál přes monochromatický filtr (zpravidla filtr pro zelenou čáru FeXIV 5303 Å) nebo se studuje pomocí spektrografu. Koronografy se umísťují na vysokohorské observatoře, aby se co nejvíce potlačilo světlo rozptýlené v atmosféře.

Pomocí koronografu vybaveného filtrem pro některou z koronálních čar je možno studovat strukturu a vývoj koronálních kondenzací z povrchu Země. Emisní čáry ve světle koróny jsou velmi slabé, na rozdíl od emisních čar v rentgenové oblasti. Ve světle se totiž jedná pouze o zakázané čáry, emitované zakázanými přechody v iontech železa Fe X (červená koronální čára), Fe XIV (zelená) a CaXV (žlutá). Pokud je koronograf vybaven [[Hα-filtr|Hα-filtrem]], slouží k pozorování protuberancí a nazývá se protuberanční dalekohled. Jeho hlavním úkolem je snížit množství světla rozptýleného v přístroji a v zemské atmosféře.

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje