Saturnovy měsíce

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

S rozsáhlými prstenci a mnoha měsíci je Saturn složitý systém - sluneční soustava v malém měřítku. Před průletem Pioneera v r. 1979 bylo známo deset měsíců. Díky kosmickým sondám (Pioneer a Voyager) a příznivým podmínkám pro pozorování ze Země v květnu 1980 jich bylo koncem r. 2000 známo 30. Po průletu Voyagerů je vnímáme jako velká kosmická tělesa (ne jako svítící body). Na snímcích Voyagerů vidíme jejich povrch s rozlišením stejným, s jakým vidíme Měsíc pomocí největších pozemských dalekohledů. Pozoruhodný je obrovský Titan s průměrem 5150 km, který má atmosféru. Je větší než planeta Merkur. Je natolik zajímavý, ze k němu byla poslána sonda Huygens na lodi Cassini. Uvnitř dráhy Titana obíhá ve vzdálenostech 200 000 km až 500 000 km pět měsíců o průměrech od 400 km do 1500 km (Mimas, Enceladus, Tethys, Dione a Rhea). Jsou to tělesa složená především z vodního ledu. Jeden vnější měsíc Iapetus o průměru 1500 km obíhá po protáhlé nakloněné dráze ve vzdálenosti 3,5 mil. km od Saturna. Dva vnější měsíce Hyperion a Phoebe mají průměr menší než 400 km a jsou to pravděpodobně planetky zachycené Saturnem dodatečně.

Obsah

Čtrnáct malých měsíčků

Čtrnáct malých měsíčků v blízkosti planety bylo z velké části objeveno v r. 1980. Mají nepravidelný tvar. Jsou to buď zachycené planetky, nebo zlomky, které zůstaly po srážkách velkých měsíců na počátku vývoje Saturnova systému. Některé z nich jsou jen na jediném snímku a jejich existence, vlastnosti a dráhy musí být potvrzeny dalšími pozorováními. Všechny měsíce jsou posety krátery. (O Titanovi to zatím nevíme, neboť je zahalen neprůhlednou atmosférou.) Přesto se od sebe nápadně liší a každý z nich procházel svým zvláštním vývojem. Čím je měsíc hmotnější, tím vyšší je tlak a teplota v jeho nitru, a tím výraznější byla jeho „geologická“ činnost uvnitř a na povrchu. Jiným důležitým vývojovým činitelem bylo intenzivní bombardování, a to především v období po vzniku sluneční soustavy před 4,6 mld. lety. Pozůstatkem jsou oblasti poseté impaktními krátery - pokud nebyly zahlazeny pozdější „geologickou“ činností. Rhea a Mimas mají nejstarší povrch ze všech měsíců, a tedy nejvíce impaktních kráterů. U Dione a Tethys pozdější geologická činnost původní impaktní krátery částečně zahladila. Enceladus je geologicky aktivní, i když není známo, co je zdrojem této energie. Důkazem jeho současné činnosti je skutečnost, že dodává částice do Saturnova prstence E; hustota tohoto prstence je největší v blízkosti dráhy Encelada. Kromě Hyperiona a Phoebe mají Saturnovy měsíce vázanou rotaci a kromě Iapeta a Phoebe mají téměř kruhové dráhy v rovině Saturnova rovníku. Všechny měsíce mají hustotu menší než 2 g cm–3. Tzn. ze jsou z větší části (60-70 %) z vodního ledu a z menší části (30-40 %) z hornin (křemičitanů). Měsíce mají většinou vysoké albedo, neboť odrážejí 60-90 % dopadajícího světla. Vnější čtyři měsíce mají menší odrazivou schopnost a Phoebe odráží pouze 2 %.


Vlastnosti

hvězdná velikost hmotnost poloměr hustota albedo
(mag) (1020 kg) (km) (g cm–3)
velké měsíce:
Mimas (SI) 12,9 0,375 198,8 1,140 0,5
Enceladus (SII) 11,7 0,73 249,1 1,120 0,99
Tethys (SIII) 10,2 6,22 529,9 1,000 0,9
Dione (SIV) 10,4 10,52 560 1,440 0,7
Rhea (SV) 9,7 23,1 764 1,240 0,7
Titan (SVI) 8,28 1 345,5 2 575 1,881 0,21
Hyperion (SVII) 14,19 185 × 140 × 113 0,19 - 0,25
Iapetus (SVIII) 10,2-11,9 15,9 718 1,020 0,05 - 0,5
malé měsíce (údaje nepřesně známy):
Pan (SXVIII) zhruba 10 0,5
Atlas (SXV) 18,0 18,5 × 17,2 × 13,5 0,9
Prometheus (SXVI) 15,8 0,0014 74 × 50 × 34 270 0,6
Pandora (SXVII) 16,5 0,0013 55 × 44 × 31 420 0,9
Epimetheus (SXI) 15,7 0,0055 69 × 55 × 55 630 0,8
Janus (SX) 14,5 0,0198 99,3 × 95,6 × 75,6 650 0,8
Calypso (SXIV) 18,0 15 × 8 × 8 0,6
Telesto (SXII) 18,7 15 × 12.5 × 7.5 0,5
Helene (SXII) 18,5 16 0,7
Phoebe (SIX) 16,45 115 × 110 × 105

Pohyb

velká poloosa oběžná sklon výstřednost doba
(103 km) (RS =1) (d) (°)
velké měsíce:
Mimas (SI) 185,52 3,0751 0,942422 1,53 0,0202
Enceladus (SII) 238,02 3,9453 1,370218 0,02 0,0045
Tethys (SIII) 294,66 4,8841 1,887802 1,09 0,0000
Dione (SIV) 377,40 6,2556 2,736915 0,02 0,0022
Rhea (SV) 527,04 8,7360 4,517500 0,35 0,001
Titan (SVI) 1221,85 20,253 15,945421 0,33 0,0292
Hyperion (SVII ) 1 481,1 24,550 21,276609 0,43 0,1042
Iapetus (SVIII) 3 561,3 59,030 79,330183 7,52 0,0283
malé měsíce:
Pan (SXVIII) 133,583 2,2142 0,5750
Atlas (SXV) 137,64 2,2815 0,6019 ~0 ~0
Prometheus (SXVI) 139,35 2,3098 0,612986 0,0 0,0024
Pandora (SXVII) 141,7 2,349 0,628804 0,0 0,0042
Epimetheus (SXI) 151,422 2,5099 0,694590 0,34 0,009
Janus (SX) 151,472 2,5107 0,694590 0,14 0,007
Calypso (SXIV) 294,66 4,8841 1,887802 ~0 ~0
Telesto (SXII) 294,66 4,8841 1,887802 ~0 ~0
Helene (SXII) 377,4 6,256 2,736915 0,2 0,005
Phoebe (SIX) 12,952 214,69 550,48R 175,3 0,163

O posledních 4 měsících objevených v r. 2000 zatím údaje nejsou známy.

R označuje retrográdní pohyb.

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje