Saturnovy měsíce
Z Wikina
S rozsáhlými prstenci a mnoha měsíci je Saturn složitý systém - sluneční soustava v malém měřítku. Před průletem Pioneera v r. 1979 bylo známo deset měsíců. Díky kosmickým sondám (Pioneer a Voyager) a příznivým podmínkám pro pozorování ze Země v květnu 1980 jich bylo koncem r. 2000 známo 30. Po průletu Voyagerů je vnímáme jako velká kosmická tělesa (ne jako svítící body). Na snímcích Voyagerů vidíme jejich povrch s rozlišením stejným, s jakým vidíme Měsíc pomocí největších pozemských dalekohledů. Pozoruhodný je obrovský Titan s průměrem 5150 km, který má atmosféru. Je větší než planeta Merkur. Je natolik zajímavý, ze k němu byla poslána sonda Huygens na lodi Cassini. Uvnitř dráhy Titana obíhá ve vzdálenostech 200 000 km až 500 000 km pět měsíců o průměrech od 400 km do 1500 km (Mimas, Enceladus, Tethys, Dione a Rhea). Jsou to tělesa složená především z vodního ledu. Jeden vnější měsíc Iapetus o průměru 1500 km obíhá po protáhlé nakloněné dráze ve vzdálenosti 3,5 mil. km od Saturna. Dva vnější měsíce Hyperion a Phoebe mají průměr menší než 400 km a jsou to pravděpodobně planetky zachycené Saturnem dodatečně.
Obsah |
Čtrnáct malých měsíčků
Čtrnáct malých měsíčků v blízkosti planety bylo z velké části objeveno v r. 1980. Mají nepravidelný tvar. Jsou to buď zachycené planetky, nebo zlomky, které zůstaly po srážkách velkých měsíců na počátku vývoje Saturnova systému. Některé z nich jsou jen na jediném snímku a jejich existence, vlastnosti a dráhy musí být potvrzeny dalšími pozorováními. Všechny měsíce jsou posety krátery. (O Titanovi to zatím nevíme, neboť je zahalen neprůhlednou atmosférou.) Přesto se od sebe nápadně liší a každý z nich procházel svým zvláštním vývojem. Čím je měsíc hmotnější, tím vyšší je tlak a teplota v jeho nitru, a tím výraznější byla jeho „geologická“ činnost uvnitř a na povrchu. Jiným důležitým vývojovým činitelem bylo intenzivní bombardování, a to především v období po vzniku sluneční soustavy před 4,6 mld. lety. Pozůstatkem jsou oblasti poseté impaktními krátery - pokud nebyly zahlazeny pozdější „geologickou“ činností. Rhea a Mimas mají nejstarší povrch ze všech měsíců, a tedy nejvíce impaktních kráterů. U Dione a Tethys pozdější geologická činnost původní impaktní krátery částečně zahladila. Enceladus je geologicky aktivní, i když není známo, co je zdrojem této energie. Důkazem jeho současné činnosti je skutečnost, že dodává částice do Saturnova prstence E; hustota tohoto prstence je největší v blízkosti dráhy Encelada. Kromě Hyperiona a Phoebe mají Saturnovy měsíce vázanou rotaci a kromě Iapeta a Phoebe mají téměř kruhové dráhy v rovině Saturnova rovníku. Všechny měsíce mají hustotu menší než 2 g cm–3. Tzn. ze jsou z větší části (60-70 %) z vodního ledu a z menší části (30-40 %) z hornin (křemičitanů). Měsíce mají většinou vysoké albedo, neboť odrážejí 60-90 % dopadajícího světla. Vnější čtyři měsíce mají menší odrazivou schopnost a Phoebe odráží pouze 2 %.
Vlastnosti
| hvězdná velikost | hmotnost | poloměr | hustota | albedo | |
|---|---|---|---|---|---|
| (mag) | (1020 kg) | (km) | (g cm–3) | ||
| velké měsíce: | |||||
| Mimas (SI) | 12,9 | 0,375 | 198,8 | 1,140 | 0,5 |
| Enceladus (SII) | 11,7 | 0,73 | 249,1 | 1,120 | 0,99 |
| Tethys (SIII) | 10,2 | 6,22 | 529,9 | 1,000 | 0,9 |
| Dione (SIV) | 10,4 | 10,52 | 560 | 1,440 | 0,7 |
| Rhea (SV) | 9,7 | 23,1 | 764 | 1,240 | 0,7 |
| Titan (SVI) | 8,28 | 1 345,5 | 2 575 | 1,881 | 0,21 |
| Hyperion (SVII) | 14,19 | 185 × 140 × 113 | 0,19 - 0,25 | ||
| Iapetus (SVIII) | 10,2-11,9 | 15,9 | 718 | 1,020 | 0,05 - 0,5 |
| malé měsíce (údaje nepřesně známy): | |||||
| Pan (SXVIII) | zhruba 10 0,5 | ||||
| Atlas (SXV) | 18,0 | 18,5 × 17,2 × 13,5 | 0,9 | ||
| Prometheus (SXVI) | 15,8 | 0,0014 74 × 50 × 34 | 270 | 0,6 | |
| Pandora (SXVII) | 16,5 | 0,0013 | 55 × 44 × 31 | 420 | 0,9 |
| Epimetheus (SXI) | 15,7 | 0,0055 | 69 × 55 × 55 | 630 | 0,8 |
| Janus (SX) | 14,5 | 0,0198 | 99,3 × 95,6 × 75,6 | 650 | 0,8 |
| Calypso (SXIV) | 18,0 | 15 × 8 × 8 | 0,6 | ||
| Telesto (SXII) | 18,7 | 15 × 12.5 × 7.5 | 0,5 | ||
| Helene (SXII) | 18,5 | 16 | 0,7 | ||
| Phoebe (SIX) | 16,45 | 115 × 110 × 105 |
Pohyb
| velká poloosa | oběžná | sklon | výstřednost | doba | |
|---|---|---|---|---|---|
| (103 km) | (RS =1) | (d) | (°) | ||
| velké měsíce: | |||||
| Mimas (SI) | 185,52 | 3,0751 | 0,942422 | 1,53 | 0,0202 |
| Enceladus (SII) | 238,02 | 3,9453 | 1,370218 | 0,02 | 0,0045 |
| Tethys (SIII) | 294,66 | 4,8841 | 1,887802 | 1,09 | 0,0000 |
| Dione (SIV) | 377,40 | 6,2556 | 2,736915 | 0,02 | 0,0022 |
| Rhea (SV) | 527,04 | 8,7360 | 4,517500 | 0,35 | 0,001 |
| Titan (SVI) | 1221,85 | 20,253 | 15,945421 | 0,33 | 0,0292 |
| Hyperion (SVII | ) 1 481,1 | 24,550 | 21,276609 | 0,43 | 0,1042 |
| Iapetus (SVIII) | 3 561,3 | 59,030 | 79,330183 | 7,52 | 0,0283 |
| malé měsíce: | |||||
| Pan (SXVIII) | 133,583 | 2,2142 | 0,5750 | ||
| Atlas (SXV) | 137,64 | 2,2815 | 0,6019 | ~0 | ~0 |
| Prometheus (SXVI) | 139,35 | 2,3098 | 0,612986 | 0,0 | 0,0024 |
| Pandora (SXVII) | 141,7 | 2,349 | 0,628804 | 0,0 | 0,0042 |
| Epimetheus (SXI) | 151,422 | 2,5099 | 0,694590 | 0,34 | 0,009 |
| Janus (SX) | 151,472 | 2,5107 | 0,694590 | 0,14 | 0,007 |
| Calypso (SXIV) | 294,66 | 4,8841 | 1,887802 | ~0 | ~0 |
| Telesto (SXII) | 294,66 | 4,8841 | 1,887802 | ~0 | ~0 |
| Helene (SXII) | 377,4 | 6,256 | 2,736915 | 0,2 | 0,005 |
| Phoebe (SIX) | 12,952 | 214,69 | 550,48R | 175,3 | 0,163 |
O posledních 4 měsících objevených v r. 2000 zatím údaje nejsou známy.
R označuje retrográdní pohyb.