Ondřejovská hvězdárna
Z Wikina
Hlavní pracoviště Astronomického ústavu AV ČR (menší, teoretické pracoviště sídlí v Praze). Je 35 km jihovýchodně od Prahy (přesně 0 h 59 min 0,8,1 s v. d.; +49° 54' 38; 528 m n. m.). Jako soukromá hvězdárna byla založena v r. 1898 bratry Josefem a Janem Fričovými na hoře Manda. V r. 1928 byla věnována Karlově univerzitě. Největší rozvoj zaznamenala po r. 1948, v r. 1953 se spojila se Státní hvězdárnou v Praze v jeden Astronomický ústav Československé akademie věd.
Pravidelná pozorování, teoretický výzkum a výchova mladých astronomů se soustřeďují do těchto oddělení:
- sluneční oddělení se věnuje výzkumu sluneční činnosti (slunečním skvrnám, slunečním erupcím, protuberancím a koronálním výronům), a to ve světle, v rádiovém a rentgenovém oboru spektra. Řada prací se zabývala vlivem sluneční činnosti na ionosféru, počasí, podnebí a působením na zdraví člověka;
- stelární oddělení je vybaveno 2m dalekohledem, největším v ČR. Výzkum je zaměřen na komplexní studium horkých hvězd (zejména Be-hvězd) a vícenásobných hvězdných soustav;
- oddělení meziplanetární hmoty se zabývá interakcí meteoroidů a meziplanetárního prachu se zemskou atmosférou. Pozoruje pomocí fotografie, radaru a televize. Organizuje pozorování bolidů v sedmi evropských zemích a zpracovává výsledky měření. Dalekohled o průměru 65 cm vybavený CCD snímá planetky, které se přibližují Zemi;
- oddělení fyziky okolí Země se zabývá pohybem umělých družic Země, studiem nabitých částic v magnetosféře a v meziplanetárním prostoru. Velmi citlivý mikroakcelerometr (tj. přístroj k měření mikrogravitace) měřil na ruské družici RESURS-F1 a na americkém raketoplánu Discovery. Ke sledování orientace Země v prostoru slouží fotografický zenitteleskop.
Menší skupina pracovníků se zabývá výzkumem galaxií. Další skupina se věnuje rentgenovým zdrojům a gama-zábleskům. Pracovníkům Astronomického ústavu ( ale i z jiných ústavů) je k dispozici moderní knihovna. Obsahuje nejrozsáhlejší fondy astronomické literatury nejen v naší republice, ale v celé Střední Evropě. Počítačová síť napojená na Internet umožňuje čilý styk s velkými observatořemi a středisky astronomického výzkumu po celém světě. Internetové spojení je nejen cenným zdrojem informací, ale podstatně usnadňuje spolupráci ondřejovských astronomů s odborníky z jiných ústavů a zemí.
V květnu až v září je o sobotách a nedělích přístupná veřejnosti; odborný výklad o práci hvězdárny podává průvodce.
Obsah |