Neutrinové zdroje
Z Wikina
Objekty, v nichž vzniká neutrinové záření. Patří k nim: sekundární kosmické záření, Slunce, hvězdy, kosmické záření v mezihvězdném prostoru, supernovy, neutrinové moře (pozůstatek velkého třesku).
V sekundárním kosmickém záření v zemské atmosféře vzniká velké množství částic a antičástic. Mezi nimi je vždy množství pionů p a mionů m. Ty se rozpadají na neutrina, antineutrina, neutretta a antineutretta.
Nejmohutnějším a nejjasnějším zdrojem neutrin ve sluneční soustavě je Slunce (viz neutrinové Slunce). Hlavním zdrojem neutrin v Galaxii jsou hvězdy. Některé hvězdy by měly mít až milionkrát větší neutrinovou zářivost než Slunce. Jsou však mnohem vzdálenější než Slunce a citlivost dnešních detektorů ještě nestačí zjistit tok jejich neutrin. Nejintenzivnějším zdrojem neutrin v Galaxii jsou výbuchy supernov. Potenciální gravitační energie vyhořelého jádra se při kolapsu změní v obrovský žár a tepelná energie se mění různými procesy v neutrinové záření, které snadno uniká a ochlazuje nitro. Z procesů připomeňme neutrinové brzdné záření: e+ + atomové jádro → e+ + atomové jádro + ne + ~ne. Jiným procesem je synchrotronové záření: e– → e– + ne + ~ne. Za vysokého záru je v nitru mnoho energetických gama-fotonů. Energetický gama-foton se při průchodu v blízkosti atomového jádra nebo elektronu materializuje čili se změní v neutrino a antineutrino: gama-foton + e– → e– + ne + ~ve.
Také některá setkání elektronů e– s pozitrony (e+) končí anihilací, tj. přeměnou v neutrino ne a antineutrino ~ne: e+ + e– → ne + ~ne.
Vzniklá neutrina i antineutrina unikají bez překážky ven z hvězdy.
Reliktní neutrina jsou z nejranějšího období vesmíru, z leptonového období. Leptony byly velmi hojné v době, kdy teplota vesmíru rozpínám klesala z 1012 K do 1010 K. Leptonové období trvalo od 10–2 s do 1 min. V té době došlo k úplnému odpoutání neutrin od ostatní hmoty (obdoba odpoutání fotonů na konci zářivé éry). Rozpínáním vesmíru klesala hustota neutrin (tj. počet neutrin v 1 cm3) i jejich energie (čili neutrinové moře vychládalo). V 1 cm–3 je dnes 450 reliktních neutrin o teplotě kolem 2 K (n. m. je tedy 0,7 K chladnější než reliktní záření). Neutrina s tak nízkou energií však dosud moderní technika nedovede zaregistrovat.
Obsah |