Kuiperův pás

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Kuiperův pás nebo také Edgeworthův-Kuiperův pás je disk ledových těles (jader komet) lemující planetární soustavu.

Obsah

Charakteristika

Kuiperův pás tvoří pokračování planetární soustavy za dráhou Neptuna až do vzdálenosti přibližně 100 AU od Slunce. Pocházejí z něj kentauři a krátkoperiodické komety. Na vnější periferii přechází plochý pás v kulový Oortův oblak komet, který obklopuje planetární soustavu ze všech stran. Pás byl nazván po G. Kruiperovi, třebaže názor, že zásobárnou krátkoperiodických komet je plochý prostor podél ekliptiky za planetární soustavou, o čemž svědčí malý sklon jejich dráhy (v protikladu k dlouhoperiodickým kometám z Oortova oblaku komet, které přicházejí ze všech směrů), vyslovil už o dva roky dříve irský vědec Kenneth Essex Edgeworth.

Podle výpočtů je působením Neptuna občas některá kometa z vnitřní oblasti Kuiperova pásu vtažena sluneční gravitací dovnitř planetární soustavy. Když prochází v blízkosti Slunce, pozorujeme ji jako krátkoperiodickou kometu. Při jednom průchodu v blízkosti Slunce ztrácí zhruba desetitisícinu svého materiálu, takže svoje zásoby ledů a prachu vyčerpá zhruba po desetitisících až statisících rocích (podle toho, jak často a jak blízko se ke Slunci vrací). Zbude po ní skalnaté jadérko (např. Phaethon) nebo jen rozptýlený proud prachových částic (proud meteoroidů), který dá vznik meteorickému roji. Přitom všechny komety představují původní materiál protoplanetárního disku a jsou více než 4,5 mld. let staré.

Pozorování

Přímo lze v Kuiperově pásu pozorovat jen ta největší tělesa. Zatím se podařilo určit vzdálenost asi u čtyřiceti těles větších než 100 km. Celkový počet velkých těles se odhaduje na 35 000. Jejich celková hmotnost by měla být několiksetkrát větší než hmotnost všech planetek v pásu mezi Marsem a Jupiterem. Někteří odborníci pokládají Tritona, Pluta a jeho měsíc Charon za velká tělesa z Kuiperova pásu.

Vznik

Oortův oblak je nejstarším pozůstatkem vzniku sluneční soustavy z doby, kdy začínalo smršťování mateřské globule. Kuiperův pás vznikal až v pozdějším období na okraji zploštělého protoplanetárního disku, v němž se tvořily planetezimály, kometezimály, planetky, planety a jejich měsíce. Ledová tělesa v okrajových oblastech protoplanetárního disku byla příliš daleko od sebe, aby z nich mohla vzniknout velká tělesa planetárních rozměrů. Ta mohla vzniknout jen v hustších oblastech blíž ke Slunci, tj. v prostorách, kde je dnes planetární soustava.

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje