Helium

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

(He, sluneční prvek, z řec. Helios – Slunce)

Helium bylo objeveno při zatmění Slunce v r. 1868. Čára ve žluté oblasti spektra neodpovídala žádnému z tehdy známých prvků. Až v r. 1895 anglický chemik William Ramsay (1852–1916) objevil v uranovém minerálu cleveitu prvek, který vysílal stejnou čáru a v r. 1907 se podařilo dokázat, že alfa-částice jsou heliová jádra. Po vodíku je helium nejhojnějším prvkem ve vesmíru (viz chemické složení vesmíru). V 1 kg slunečního plazmatu je 0,70 kg vodíku, 0,28 kg helia a 0,02 kg ostatních prvků, především uhlíku a kyslíku. Helium vzniklo z větší části v nejranějším období vesmíru (viz kosmologická nukleosyntéza). Jen malá část (asi desetina) vznikla později syntézou z vodíku ve hvězdách hlavní posloupnosti, a to za teplot od 7 mil. do 100 mil. K. Při nižších teplotách proton–protonovým řetězcem, při teplotách přes 20 mil. K za účasti uhlíku a dusíku uhlíkovým cyklem. Samo helium se za teploty 100 mil. K stane v nitru hvězdy palivem, z něhož se vytváří uhlík (viz hoření helia). Na terestrických planetách je helium vzácné. Je však po vodíku nejhojnějším prvkem na Jupiteru i Saturnu a možná na Uranu a Neptunu. Helium je chemicky téměř netečné. Avšak jako ion chemicky reaguje, jak dokazuje plazmová chemie. Na konci zářivého období vesmíru nejdříve vznikaly dvouatomové molekuly, jimž chyběl jeden elektron – především ion helia He2+, hydridu helia HeH+ a sloučenina helia s lithiem HeLi+. Absorpční čáry helia se vyskytují v ranějších spektrálních třídách, než je třída A, např. v modrých obrech v Orionu (říká se jim proto někdy orionové čáry). Na Slunci je absorpční heliová čára nad jasnými flokulovými poli. Emisní čáry helia se však vyskytují v celé řadě objektů, např. ve sluneční chromosféře a v protuberancích, mlhovinách, novách, ve hvězdách spektrálních tříd W, O, Be, v proměnných SS Cygni, T Tauri, v symbiotických hvězdách atd. Ionizované helium (He II) je v horkých hvězdách spektrální třídy O, emisních mlhovinách a v přechodné vrstvě mezi sluneční chromosférou a korónou. Snímky v jeho čáře 303 Å jsou pořizovány denně z umělých družic (např. SOHO).

protonové číslo: 2

symbol: He

atomová hmotnost: 4,00260

nuklidy: 5 (3He až 7He)

stabilní nuklidy (množství): 3He (0,00013 %) 4He (~100 %)

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje