Aberace
Z Wikina
Aberace má několik významů dle vědního oboru.
Obsah |
Astronomie
V astronomii zdánlivé malé posunutí hvězdy na obloze (v/c) v důsledku pohybu Země kolem Slunce rychlostí v. Příčinou posunutí je konečná rychlost světla c. Světlo hvězdy jakoby přicházelo z bodu na obloze poněkud posunutého ve směru pohybu Země. Tento bod proto opisuje na obloze malou aberační elipsu. Úhel posunutí je 20,4955". Této veličině se říká Aberační konstanta.
Aberaci hvězd objevil v roce 1729 anglický astronom James Bradley. Obecně aberací světla v astronomii rozumíme zdánlivou změnu polohy nebeského tělesa, způsobenou pohybem pozorovatele. Podle druhu pohybu rozeznáváme denní aberaci, roční aberaci a sekulární aberaci.
Optika
V optice nežádoucí odchylování světelných paprsků čočkou nebo zakřiveným zrcadlem. Užívá se též termín optická vada. Projevuje se rozmazáním, popř. barevným zkreslením obrazu. Je způsobena tím, že svazek paprsků vycházející z předmětového bodu se neprotne v jediném bodu obrazové roviny. Vyskytuje se u všech paprsků mimo optickou osu a pro paprsky, které dopadají šikmo na čočku nebo zrcadlo. K hlavním optickým aberacím patří astigmatismus, barevná vada (chromatická aberace), barevná vada velikosti, barevná vada polohy, koma (asymetrická vada), kulová vada (sférická aberace), vlnová vada zobrazení, zklenutí pole.