Spektroheliograf

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Spektrograf pro pořizování snímků Slunce v jedné spektrální čáře. Navrhl ho v r. 1892 G. E. Hale, zakladatel observatoře Mt. Wilson v Kalifornii. Spektroheliograf má vysokou disperzi a je napájen slunečním dalekohledem s dlouhou ohniskovou vzdáleností. V ohniskové rovině dalekohledu je zobrazeno Slunce na úzkou vstupní štěrbinu, která z obrazu celého Slunce vybírá jen úzký pruh. Po průchodu vstupní štěrbinou je bílé sluneční světlo rozloženo ve spektrum. Z celého spektra vybírá výstupní štěrbina jen úzkou spektrální čáru (obvykle čára Halfa vodíku nebo K-čáru ionizovaného vápníku).

Spektroheliograf pracuje tak, že během expozice (trvající několik minut) se deska za výstupní štěrbinou posouvá ve shodném smyslu a stejně rychle jako obraz Slunce po vstupní štěrbině. Výsledkem je snímek celého Slunce ve zvolené spektrální čáře (tzv. spektroheliogram). Je to snímek sluneční chromosféry.

Spektroheliograf je určen pro fotografické snímky sluneční chromosféry. Pro přímé vizuální pozorování Slunce ve zvolené spektrální čáře byl přidáním Andersonových hranolků ze spektroheliografu vyvinut spektrohelioskop. Oba jednoduché přístroje znamenaly značný pokrok v poznání sluneční činnosti, zejména slunečních erupcí a protuberancí.

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje