Spektrální čára
Z Wikina
Spektrální čára je nejjednodušší spektrum optického záření, představující téměř monochromatický (jednobarevný) úsek spektra.
Spektrální čára se utváří jako monochromatický obraz štěrbiny v ohniskové rovině komory štěrbinového spektrografu. Spektrální čáry vznikají různými způsoby, např. přechodem mezi dvěma hladinami energie E1 a E2, a to
- přeskokem elektronu v atomu nebo v molekule;
- vibračními, rotačními, rotačně vibrační přechody v molekulách;
- mezi energetickými stavy jádra atomu.
Kmitočet vyzářené (nebo pohlcené) čáry odpovídá přesně rozdílu obou hladin energie:
kde
- h n .. energie vyzářeného (nebo pohlceného) fotonu,
- E2 .. energie vyšší hladiny,
- E1 .. energie nižší hladiny.
Každá spektrální čára patří jednoznačně k jedinému prvku nebo molekule. Tato skutečnost dovoluje stanovit chemické složení kosmických objektů a je základem kosmochemie.
Ve vesmíru jsou i jiné mechanismy emise monochromatického záření:
- rozpad p-mezonu,
- cyklotronové záření,
- anihilační záření.
Obsah |
Absorpční čáry
Absorpční čáry jsou tmavé na světlém spojitém spektru, emisní čáry jsou světlé na tmavém pozadí nebo se překládají na spojité spektrum. U plynu o dostatečně vysoké teplotě nebo při fluorescenci dochází k přechodům z vyšší hladiny na nižší a ve spektru se objeví emisní čáry plynu. Prochází-li však chladnějším plynem spojité záření ze zdroje teplejšího, objeví se ve spektru tmavé absorpční čáry plynu.
Nejznámějším příkladem absorpčních čar jsou Fraunhoferovy čáry ve slunečním spektru.