Spektrální čára

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Spektrální čára je nejjednodušší spektrum optického záření, představující téměř monochromatický (jednobarevný) úsek spektra.

Spektrální čára se utváří jako monochromatický obraz štěrbiny v ohniskové rovině komory štěrbinového spektrografu. Spektrální čáry vznikají různými způsoby, např. přechodem mezi dvěma hladinami energie E1 a E2, a to

Kmitočet vyzářené (nebo pohlcené) čáry odpovídá přesně rozdílu obou hladin energie:

h n = E2 – E1

kde

h n .. energie vyzářeného (nebo pohlceného) fotonu,
E2 .. energie vyšší hladiny,
E1 .. energie nižší hladiny.

Každá spektrální čára patří jednoznačně k jedinému prvku nebo molekule. Tato skutečnost dovoluje stanovit chemické složení kosmických objektů a je základem kosmochemie.

Ve vesmíru jsou i jiné mechanismy emise monochromatického záření:

Obsah

Absorpční čáry

Absorpční čáry jsou tmavé na světlém spojitém spektru, emisní čáry jsou světlé na tmavém pozadí nebo se překládají na spojité spektrum. U plynu o dostatečně vysoké teplotě nebo při fluorescenci dochází k přechodům z vyšší hladiny na nižší a ve spektru se objeví emisní čáry plynu. Prochází-li však chladnějším plynem spojité záření ze zdroje teplejšího, objeví se ve spektru tmavé absorpční čáry plynu.

Nejznámějším příkladem absorpčních čar jsou Fraunhoferovy čáry ve slunečním spektru.

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje
[CNW:Counter]