Schwarzschildův poloměr
Z Wikina
Schwarzschildův poloměr nebo také gravitační poloměr je kritický poloměr masivní hvězdy, při němž se během gravitačního kolapsu hvězda stává černou dírou.
Úniková rychlost v místě Schwarzschildova poloměru je rovna rychlosti světla. Pro objekt platí:
kde
- R ... Schwarzschildův poloměr
- G ... gravitační konstanta,
- M ... hmotnost objektu
- c ... rychlost světla.
Tento poloměr se nazývá podle Karla Schwarzschilda (1873–1916), který na základě rovnic obecné teorie relativity ukázal, že je dolní hranicí pro poloměr statického tělesa. Zhroutí-li se masivní hvězda pod sféru vymezenou tímto poloměrem (tzv. Schwarzschildovu sféru), její hroucení pokračuje a vede k singularitě, která se vymyká dalšímu popisu. Pro vnějšího pozorovatele pak sféra představuje horizont událostí, neboť z jejího povrchu k němu nemůže uniknout ani částice, ani foton.
Z uvedeného vzorce lze vypočítat, ze Schwarzschildova poloměru obyčejné hvězdy je několik kilometrů až desítek kilometrů. Protože jejich poloměr je mnohem větší než udává výše uvedený vzorec, má pro ně jen formální význam. Dostatečně masivní hvězdy se však po vyhoření svého jaderného paliva zhroutí pod svůj Schwarzschildův poloměr a stanou se z nich černé díry. Podle obecné teorie relativity smršťování hmoty v černé díře nezadržitelně pokračuje, neboť neexistuje žádná síla mohutnější než její vlastní gravitace. V konečném čase překročí hustota smršťující se hmoty jakoukoliv mez (matematici hovoří o singularitě). Pro obří černé díry je Schwarzschildův poloměr udáván v milionech až miliardách kilometrů.
Obsah |
