Kosmický maser
Z Wikina
(přírodní mikrovlnný laser). Kosmický zdroj elektromagnetického záření s úzkými emisními čarami ve spektru a s překvapivě vysokou jasovou teplotou. Mechanismus emise byl objeven před poměrně krátkou dobou (viz maser). Blízká hvězda excituje mezihvězdné molekuly do vyšších hladin energie a způsobí „zápornou excitační teplotu“, kdy vyšší hladina je početněji obsazena než hladiny nižší. Vynucenou emisí (negativní absorpcí) jsou vybuzené molekuly deexcitovány a vyzáří fotony ve fázi s procházejícím zářením. Dnes je známo několik set maserových přechodů ve 36 druzích molekul.
Záření kosmický maser se vyznačuje:
- specifickým poměrem intenzity vyzářených čar;
- šířkou čar a jejich intenzitou. Zatímco profily čar hydroxylového maseru dávají kinetickou teplotu jen 50 K, měřená intenzita jejich záření odpovídá teplotě bilionu kelvinů;
- kosmický maser je bodovým zdrojem;
- polarizací emisních čar.
První kosmický maser byl objeven ve Velké mlhovině v Orionu (M 42) v r. 1965. Dnes jsou známy stovky kosmický maser , z nichž nejběžnější jsou hydroxylové masery zářící na 1,665 GHz, vodní masery na frekvenci 22,235 GHz a SiO masery zářící na 86,243 GHz. Kosmickými masery jsou též oblasti překotného zrodu hvězd, prahvězdy, mladé planetární mlhoviny, protoplanetární disky, někteří veleobři, hvězdy typu Mira, akreční disky,okolohvězdné obálky.
Obsah |
Molekuly uplatňující se v kosmických maserech
| molekula | frekvence (GHz) | mlhoviny kolem hvězd spektrální třídy |
|---|---|---|
| OH | 1,612 | M |
| 1,665 | O, M | |
| 1,667 | O, M | |
| 1,720 | O | |
| H2CO | 4,829 | O |
| CH3OH | 12,178 | O |
| SiS | 18,155 | C |
| H2O | 22,235 | O, M |
| NH3 | 23,870 | O |
| SiO | 43,122 | O, M, S |
| 86,243 | M, S | |
| HCN | 89,087 | C |