Vítr

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání
  1. Pohyb plynů v atmosférách planet a měsíců. Je vyvolán rozdílem tlaků a Coriolisovou silou. Vítr se uplatňuje v utváření pevného povrchu. Přenáší písek, hloubí rokle a nanáší duny. Větrem vytvořené útvary jsou nejen na Zemi, ale byly též zjištěny na Marsu, Venuši a Tritonu – největším Neptunovu měsíci.
  2. Plazma unikající ze Slunce do meziplanetárního prostoru (sluneční vítr).
  3. Plazma unikající z vnějších atmosférických vrstev různých druhů hvězd (hvězdný vítr). Je to obdoba slunečního větru Některé hvězdy (např. Wolfovy–Rayettovy hvězdy) ztrácejí tímto způsobem tak husté a rychlé proudy své hmoty, že by bylo vhodnější hovořit o „hvězdném uragánu“.
  4. Plazma normální hvězdy v těsné dvojhvězdě, která přetéká Rocheův lalok a padá vysokou rychlostí přímo na degenerovanou hvězdu nebo do jejího akrečního disku (viz rentgenové hvězdy).
  5. Proud mezihvězdného plynu (galaktický vítr, mezihvězdný vítr). Je vyvolán různým způsobem: výbuchem supernovy nebo tlakem ultrafialového záření nově zrozených hvězd v oblasti překotného zrodu hvězd, či – ve velkém měřítku – výbuchem galaktického jádra. Zbytky mateřské látky v oblasti překotného zrodu hvězd jsou vymetány mezihvězdným větrem a vytvářejí bubliny kolem mladých žhavých hvězd. Mezihvězdný vítr ze směru od středu Galaxie deformuje heliosféru do kapkovitého tvaru. Mezihvězdný vítr vanoucí od Lichoběžníka deformuje do kapkovitého tvaru protoplanetární disky ve Velké mlhovině v Orionu.


Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje