Elektromagnetická interakce

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Obsah

Elektro magnetická interakce

Jedna ze čtyř interakcí působících mezi elementárními částicemi. Jejím zdrojem je elektrický náboj částic, který v okolním prostoru vytváří elektrostatické pole, nebo magnetický dipól. Ten v okolním prostoru vytváří magnetostatické pole. Elektrické pole (např. nabitá částice) v pohybu vytváří kolem sebe magnetické pole. Naopak magnetické pole v pohybu vytváří pole elektrické. Těsnou souvislost elektrické a magnetické síly zkoumala řada fyziků 1. poloviny 19. stol., zejména Michael Faraday. Jednotnou teorii elektrických a magnetických jevů vytvořil v r. 1874 James Clerk Maxwell. Z jeho rovnic lze vypočítat pole jakéhokoliv rozložení nábojů. Vyplývá z nich, že elektrické a magnetické jevy jsou těsně provázány, takže jsou jen dvěma různými projevy jediné, jednotné elektromagnetické interakce Důležitým řešením Maxwellových rovnic jsou elektromagnetické vlny – od rádiových až po gama-záření.

Vznik kvantové teorie

Se vznikem kvantové teorie nabývají představy o elektromagnetické interakce nové podoby: vlny mohou existovat jen v určitých kvantech energie, jejichž velikost závisí na frekvenci vln. Urychlovaná nebo zpomalovaná nabitá částice vysílá fotony. Energie fotonů ve vesmíru pokrývá interval 28 řádů - od 10-11 eV do 1017 eV (viz elektromagnetické spektrum). Pohyb nabitých částic (např. elektronů ve vodiči nebo protonů v plazmatu) nazýváme elektrický proud. Jím se vyrovnává nerovnoměrné rozložení elektrických nábojů. Plazma je proto elektricky neutrální, přestože je složeno ze záporných elektronů a kladných iontů. V důsledku této všeobecné tendence po elektrické neutralitě mají elektromagnetické interakce sekundární roli pro strukturu vesmíru ve velkém měřítku (viz Debyeův poloměr). Základní silou v utváření velkých kosmických těles a jejich systémů je gravitační interakce, přestože je o 38 řádů slabší než elektromagnetické interakce. Moderní teorie elektromagnetických jevů - kvantová elektrodynamika - je jednou z nejúspěšnějších fyzikálních teorií; výpočtem lze předpovědět jevy s přesností až dvanácti desetinných míst.

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje