Debyeův poloměr

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Debyeův poloměr (stínicí vzdálenost, Debyeův–Hückelův poloměr) λD) patří spolu s průměrnou vzdáleností mezi částicemi k důležitým veličinám popisujícím plazma.

Průměrná vzdálenost mezi částicemi v plazmatu je:

(ne + ni)1/3,

kde

ne ... hustota elektronů
ni ... hustota iontů.

Debyeův poloměr je mnohem větší. Udává vzdálenost, do jaké se může vzdálit elektron od svého kladného iontu a ještě pociťovat jeho přitažlivost. I když podle Coulombova zákona by měla přitažlivost mezi elektronem a iontem působit na jakoukoliv vzdálenost, Debye ukázal, že v plazmě tomu tak není, neboť v prostoru mezi nimi jsou i jiné elektricky nabité částice.

Oblast za Debyeovou sférou se elektronu jeví jako neutrální kontinuum a mikroskopická pole jednotlivých částic odtud na něj nepůsobí. Z oblasti mimo sféru na něj působí jen makroskopické vlivy v okolním plazmatu, jako elektrický proud nebo vnější magnetické pole.

Obsah

Vzorec

Debyeův poloměr je:

λD = (kT/4 π nee2)1/2 = 6,9 (T/ne)

kde

T ... teplota plazmatu
ne ... elektronová hustota
e ... náboj elektronu
k ... Boltzmannova konstanta

Debyeův poloměr je kritériem pro rozhodnutí, zda seskupení elektricky nabitých částic je, či není plazma. V plazmatu je celkový elektrický náboj nulový, tzn. že počet protonů se rovná počtu elektronů. Pokud je rozměr seskupení nabitých částic větší než Debyeův poloměr, jde o plazma. Pro oblast větší než Debyeova koule je plazma neutrální, kdežto v oblasti menší může občas převládnout kladný nebo záporný náboj.

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje