Debyeův poloměr
Z Wikina
Debyeův poloměr (stínicí vzdálenost, Debyeův–Hückelův poloměr) λD) patří spolu s průměrnou vzdáleností mezi částicemi k důležitým veličinám popisujícím plazma.
Průměrná vzdálenost mezi částicemi v plazmatu je:
- (ne + ni)1/3,
kde
- ne ... hustota elektronů
- ni ... hustota iontů.
Debyeův poloměr je mnohem větší. Udává vzdálenost, do jaké se může vzdálit elektron od svého kladného iontu a ještě pociťovat jeho přitažlivost. I když podle Coulombova zákona by měla přitažlivost mezi elektronem a iontem působit na jakoukoliv vzdálenost, Debye ukázal, že v plazmě tomu tak není, neboť v prostoru mezi nimi jsou i jiné elektricky nabité částice.
Oblast za Debyeovou sférou se elektronu jeví jako neutrální kontinuum a mikroskopická pole jednotlivých částic odtud na něj nepůsobí. Z oblasti mimo sféru na něj působí jen makroskopické vlivy v okolním plazmatu, jako elektrický proud nebo vnější magnetické pole.
Obsah |
Vzorec
Debyeův poloměr je:
kde
- T ... teplota plazmatu
- ne ... elektronová hustota
- e ... náboj elektronu
- k ... Boltzmannova konstanta
Debyeův poloměr je kritériem pro rozhodnutí, zda seskupení elektricky nabitých částic je, či není plazma. V plazmatu je celkový elektrický náboj nulový, tzn. že počet protonů se rovná počtu elektronů. Pokud je rozměr seskupení nabitých částic větší než Debyeův poloměr, jde o plazma. Pro oblast větší než Debyeova koule je plazma neutrální, kdežto v oblasti menší může občas převládnout kladný nebo záporný náboj.