Protigalaxie

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Objekty v počátečním období hvězdného období vesmíru. Byly to obrovské nehomogenní oblaky vodíku a helia, o hmotnosti 108—1012 Mo. Oblak měl zhruba kulový tvar, smršťoval se a rotoval. Rychlost rotace určovala, jaký typ galaxie se později vyvine. Z rychle rotující protigalaxie se vyvinuly spirální galaxie, z pomalu rotující eliptická galaxie. K dotváření a růstu galaxií pak docházelo a dochází během celého vývoje vesmíru dodnes (srážkami galaxií, galaktickým kanibalismem, fúzí, slapy).

Ve velkých zhustcích plynů docházelo k překotnému zrodu hvězd. Z těch největších zhustků vznikaly kulové hvězdokupy, které se v Galaxii dochovaly do dnešních dnů v kulovém galaktickém halu. Ty menší zhustky protigalaxií poskytly materiál pro ostatní hvězdy halové populace a populace II.

Zbylý plyn v protigalaxii, který nebyl využit ke stavbě hvězd, byl stlačován k rovině kolmé na osu rotace (galaktické rovině), a to výslednicí odstředivé síly (směřující od osy rotace) a gravitační síly (směřující ke středu protigalaxie). Vytvořil se disk mezihvězdné hmoty, z něhož vznikaly (a dodnes vznikají) hvězdy populace I. Podle výpočtů H. Oorta celý proces vytvoření hala, populace II a smrštění plynů do disku trval v Galaxii přibližně 200 mil. let. To jsou počáteční dvě procenta celkového stáří Galaxie (1010 let).

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje