Protigalaxie
Z Wikina
Objekty v počátečním období hvězdného období vesmíru. Byly to obrovské nehomogenní oblaky vodíku a helia, o hmotnosti 108—1012 Mo. Oblak měl zhruba kulový tvar, smršťoval se a rotoval. Rychlost rotace určovala, jaký typ galaxie se později vyvine. Z rychle rotující protigalaxie se vyvinuly spirální galaxie, z pomalu rotující eliptická galaxie. K dotváření a růstu galaxií pak docházelo a dochází během celého vývoje vesmíru dodnes (srážkami galaxií, galaktickým kanibalismem, fúzí, slapy).
Ve velkých zhustcích plynů docházelo k překotnému zrodu hvězd. Z těch největších zhustků vznikaly kulové hvězdokupy, které se v Galaxii dochovaly do dnešních dnů v kulovém galaktickém halu. Ty menší zhustky protigalaxií poskytly materiál pro ostatní hvězdy halové populace a populace II.
Zbylý plyn v protigalaxii, který nebyl využit ke stavbě hvězd, byl stlačován k rovině kolmé na osu rotace (galaktické rovině), a to výslednicí odstředivé síly (směřující od osy rotace) a gravitační síly (směřující ke středu protigalaxie). Vytvořil se disk mezihvězdné hmoty, z něhož vznikaly (a dodnes vznikají) hvězdy populace I. Podle výpočtů H. Oorta celý proces vytvoření hala, populace II a smrštění plynů do disku trval v Galaxii přibližně 200 mil. let. To jsou počáteční dvě procenta celkového stáří Galaxie (1010 let).
Obsah |