Tepelné dějiny vesmíru

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Vesmír je naplněn reliktním zářením, jehož rozložení ve vlnové délce odpovídá teplotě černého tělesa To = 2,7 K (= –270 °C). S rozpínáním vesmíru se prodlužuje vlnová délka všech fosilních fotonů. Jinak řečeno vesmír chladne v důsledku adiabatického rozpínání. Dobu v minulosti vesmíru můžeme charakterizovat parametrem rudého posuvu z, který nastal od té doby do dneška. Pak lze říci, že v době z byla teplota reliktního záření T rovna: T = To(1 + z).

Podle Stefanova zákona je hustota záření úměrná T4 čili (1+ z)4, zatímco hustota částic je úměrná jen (1+ z)4. Obě hustoty (vyjádřeny jako hustoty energie) jsou si přibližně rovny pro z » 3 000. To je doba kosmologické rekombinace, kdy byl vesmír starý 300 000 let. Z té doby pochází reliktní záření, které tehdy bylo světlem. Vesmír tehdy zářil (podle horního výrazu pro teplotu) jako Slunce rozprostřené po celé obloze.

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje