Supernova 1987A
Z Wikina
(SN 1987A)
Supernova typu II, která vzplanula ve Velkém Magellanovu oblaku (na okraji mlhoviny Tarantula) 24. února 1987. Vznikla zhroucením modrého veleobra (který je označen jako Sanduleak –69°202).
- 7h36m 23. února UT zaregistrován příchod neutrin.
- 10h30m pořízen snímek, na němž byla po vyvolání objevena supernova
- 6h30m 24. února Ian Shelton na observatoři Las Campanas v Chile objevil vizuálně supernovu.
Byla nepřetržitě sledována na všech observatořích jižní polokoule. Je to rozhodně nejlépe studovaná supernova vůbec. Překvapením byla skutečnost, že výbuch supernovy postihl modrého veleobra; dříve se mělo zato, že supernova II je konečnou fází vývoje červených veleobrů. Přibližně ještě před 20 000 lety to byl skutečně červený veleobr, který se zbavil vnějších vrstev, smršťoval se a zahříval až na modrého veleobra. Menší i velké prstence viditelné na snímcích z Hubbleova dalekohledu jsou odvržené vrchní vrstvy červeného veleobra. Rozpínají se dosud pomalu (30–45 km s–1), zatímco rychlost rozpínání plynů vyvržených při výbuchu supernovy (ve středu prstenů) je až tisíckrát větší. Za dobu necelého desetiletí doženou rychlé zbytky supernovy vnitřní prstenec a dojde k intenzivnímu rozzáření.
Obsah |
Vnitřní prstence
Vnitřní prstence již jednou zjasnily, kdy byly (0,66 roku po výbuchu supernovy) ozářeny jejími fotony. Tak dlouho potřebovalo záření supernovy, aby k vnitřnímu prstenci doběhlo. Délkový průměr prstence je tedy znám ( d = 2 × 0,66 = 1,32 ly). Přesná měření úhlového průměru (p = 7,86 × 10–6 rad) dovolují určit přesnou vzdálenost supernovy: r = d/p = 168 000 ly. To je poznatek základního významu, neboť dovoluje přesně určit svítivost cefeid, které se ve Velkém Magellanovu oblaku nacházejí. Pomocí takto upřesněného vztahu perioda–svítivost pak lze přesněji určovat vzdálenosti galaxií až do 100 mil. Lo.
Pozorování neutrin
Pozorování 25 neutrin v 7h36m dne 23. února na třech různých neutrinových detektorech (v Ohio v USA, na Kamiokande v Japonsku a na Kavkaze), potvrdilo správnost teoretické představy o výbuchu supernovy. Tok neutrin ze supernovy (vzdálené 168 000 ly), kterému byla Země po několik sekund vystavena, byl zhruba milionkrát větší než tok neutrin ze Slunce (vzdáleného jen 8 světelných min). To dává představu o nesmírné katastrofě, jakou výbuch supernovy je.
SN1987A byla od r. 1604 (kdy vzplanula Keplerova supernova) první supernovou pozorovanou pouhým okem a poměrně blízkou supernovou pro moderní pozorovací techniku.
