Stavy látky ve vesmíru

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Vlastnosti látky závisí na jejím chemickém složení, teplotě a hustotě. Její chování je tím jednodušší, čím je vyšší teplota (čili kinetická energie částic) nebo hustota (počet částic v objemové jednotce), popř. oboje. Také vzájemná interakce látky se zářením se mění s teplotou a hustotou. Na Zemi známe čtyři skupenství (pevné, kapalné, plynné a plazma). Energie jejich částic jsou od 0,01—1 eV. Fotony našeho prostředí mají energie nejvýše několik málo eV (světlo) až po desetiny a setiny eV (infračervené záření). Ve vesmíru je rozsah teplot a hustot mnohem větší. Teploty při výbuchu supernovy dosahují až 200 mld. K ( při níž mají částice kinetickou energii 107 eV). V kosmickém záření byly zatím zjištěny částice s energií až 1020 eV. Hustota ve vesmíru je 10–23 g cm–3 ( několik částic v jednom cm3 v mezihvězdném prostoru) až po 1014 g cm–3 v nitru neutronových hvězd. V kosmickém záření byly zjištěny gama-fotony s energiemi až po 1017 eV. Je proto přirozené, že se ve vesmíru setkáváme se stavy látky, které na Zemi neexistují: zcela ionizované plazma, degenerované plazma v bílých trpaslících, neutronový plyn v pulzarech, hyperonový plyn v hyperonových hvězdách, nukleonový plyn v explodujícím obalu supernovy, velké oblaky pozitronů v galaktickém halu, které dávají vznik anihilačnímu záření o energii fotonů 0,5 MeV.

Není známo, v co se přemění látka masivní hvězdy, když se zhroutí do černé díry. A o vlastnostech nezářivé hmoty víme jen to, ze je vybavena gravitací, ale o její podstatě zatím nevíme nic. Při tom je jí ve vesmíru desetkrát více než zářivé hmoty, kterou můžeme pozorovat.

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje