Rázová vlna
Z Wikina
(nárazová vlna)
Zvýšení charakteristických veličin nadzvukového podélného vlnění. Tvoří plochu nespojitosti (hustoty, tlaku, teploty, popř. jiných fyzikálních veličin), která se šíří plynem (či plazmatem) nadzvukovou rychlostí. Vytváří se, jestliže rychlost tělesa v plynu nebo plynu narážejícího na překážku překračuje rychlost zvuku. Nahuštění se pak nemůže dostatečně rychle rozptýlit. S amplitudou roste rychlost šíření, roste tendence „předehnat se“ a vzniká náhlý skok hustoty teploty a tlaku. Všedním příkladem rázové vlny je prásknutí bičem, hrom po úderu blesku, zvukový náraz po přeletu letadla nadzvukovou rychlostí či vystřeleného projektilu.
Ve vesmíru jsou rázová vlna běžným jevem. Zbytky supernovy se šíří mezihvězdným prostředím nadzvukovou rychlostí a tvoří rázovou vlnu. Dochází v ní k zahřátí a emisi rádiového záření a světla. Při velkých rychlostech mladých zbytků supernov (několika tisíc kilometrů za sekundu) je jejich rázová vlna provázena intenzivním zářením rentgenovým a rádiovým.
Rázové vlny se vytvoří i v proudícím plazmatu, které narazí na překážku. Na návětrné straně magnetosféry Země i jiných planet se sluneční vítr zaráží, zhušťuje, zahřívá a obtéká planetu podél magnetopauzy. Tato planetární rázová vlna stlačuje magnetosféru na návětrné polokouli a způsobuje kolísání intenzity magnetického pole v magnetosféře (geomagnetická aktivita). Nejrozsáhlejší rázová vlna ve sluneční soustavě je na rozhraní mezi heliosférou a mezihvězdným prostředím. Ve směru ke galaktickému středu se sráží sluneční vítr (nesoucí magnetické pole) s rychlostí kolem 400 km s–1 se zmagnetizovaným galaktickým větrem proudícím rychlostí kolem 30 km s–1.
Granulace sluneční fotosféry dává vznik silným rázovým vlnám, které zahřívají vrstvy sluneční atmosféry nad fotosférou. Nad povrchem Slunce je trvale strašný hukot způsobený rázovými vlnami nad granulací; jejich energie se disipuje ve vyšších vrstvách a způsobuje, že teplota (která je na povrchu fotosféry kolem 4500 K) stoupá v chromosféře a koróně až na 2 mil. K.
Mohutné meziplanetární rázové vlny jsou vyvolány sluneční erupcí nebo výbuchem Slunce. Lze je pozorovat na rádiových vlnách, v rentgenovém záření, v protuberančním dalekohledu, pomocí koronografu (např. na SOHO) a registrovat na meziplanetárních sondách.
Obsah |