Rádiové pozadí
Z Wikina
Celá obloha září na rádiových vlnách. Slabé záření přicházející z celé oblohy (nebo z velké její části) nazýváme pozaďové záření. Na difuzní rádiové pozadí se překládají malé jasné oblasti (nebo body), tzv. rádiové zdroje.
Rádiové pozadí oblohy na vlnách 50 cm až 300 m má dvě složky:
- anizotropní složku, která je silně koncentrována ke galaktické rovině. Je to netepelné, synchrotronové záření. Vysílají je relativistické elektrony kosmického záření, kroužící v mezihvězdném magnetickém poli Galaxie;
- izotropní složku, která je také netepelná (synchrotronní), ale je extragalaktického původu. Extragalaktický původ izotropního rádiového pozadí dokazují pozorování: v oblasti mlhoviny 30 Doradus ve Velkém Magellanově oblaku je izotropní pozadí oslabeno. Oslabení jasu na vlnové délce 15 m je způsobeno absorpcí rádiového záření přicházejícího z ještě větších dálek, než je Velký Magellanův oblak. Izotropní složka rádiového pozadí je pravděpodobně integrované záření mnoha velmi vzdálených galaxií.
V oblasti 300 mm až 50 cm je izotropní extragalaktické rádiové pozadí velmi zesíleno. Je to záření tepelné se spektrem černého tělesa o teplotě 2,7 K (= —270 °C). Je to reliktní záření, pozůstatek z raného období vesmíru.
Obsah |