Označení rádiových zdrojů
Z Wikina
Rádiové zdroje, stejně jako jiné kosmické objekty, mají své označení, které je identifikuje. Je to obdoba vlastních jmen.
Obsah |
Původní značení jmény
Původně byly rádiové zdroje označovány latinským názvem souhvězdí, v němž se zdroj na obloze nachází, a velkým písmenem latinské abecedy. Např. Cygnus A, Cassiopeia A. Písmeno odpovídá pořadí, v jakém byl zdroj objeven, např. Sagittarius A byl objeven dříve než Sagittarius B. U význačných rádiových zdrojů se toto označení užívá dodnes.
Nové značení dle polohy
Se vzrůstajícím počtem objevených rádiových zdrojů se takový způsob označení ukázal nevyhovující. IAU proto zavedla nový systém. Celá obloha je rozdělena na obdélníky. Délka každého obdélníku v rektascenzi je 1 h a výška je 10° v deklinaci. Místo 88 nepravidelných a různě velkých souhvězdí je tak obloha rozdělena na 384 obdélníků a 48 trojúhelníků (u pólů). Pořadí zdrojů v témž obdélníku je pak vyznačeno písmenem. Například rádiový zdroj, který ve světle vidíme jako Velkou galaxii v Andromedě, je označen 00N4A:
Vysvětlivky:
- 00 ... rektascenze v rozmezí 0h00m až 00h59m
- N ... severní polokoule
- 4 ... deklinace v rozmezí 40° až 49°
- A ... pořadové písmeno
Známý rádiový zdroj Cygnus A je v novém označení 19N4A.
Značení pořadovým číslem katalogu
Často se setkáváme se třetím způsobem rádiového zdroje, a to jeho pořadovým číslem v katalogu rádiových zdrojů. Například 3C 273 je rádiový zdroj zaznamenaný v Třetím cambridgeském katalogu (Third Cambridge Catalogue) jako 273. rádiový zdroj. Byl to prvý opticky identifikovaný kvazar.