Katalog rádiových zdrojů
Z Wikina
Číslovaný seznam rádiových zdrojů zjištěných v přehlídce oblohy na určité frekvenci. Katalog má určitou spodní mez hustoty toku rádiového záření (udanou obvykle v jednotkách jansky), do které jsou zdroje do katalogu zahrnuty. Nejznámější je 3C katalog (Third Cambridge Catalogue). K základním údajům v katalogu patří poloha zdroje, měřená hustota toku, úhlová velikost a jiné údaje doplňující rádiová data. Z rádiových katalogů se určuje závislost kumulativního počtu rádiových zdrojů v jednotkovém prostorovém úhlu (steradiánu) na hustotě toku. Jinak řečeno: celkový počet všech zdrojů Nf s vyšší hustotou toku než daná hustota f. Závislost Nf na f je důležitá pro kosmologii, neboť pro různé modely vesmíru vychází různý průběh závislosti Nf(f). Katalog rádiových zdrojů tak dovoluje porovnávat teorii s pozorováními a ověřovat její souhlas se skutečným vesmírem. Právě tato závislost Nf(f ) dokázala, ze teorie stacionárního vesmíru neodpovídá skutečnosti. Pozorování je prubířským kamenem teorií.
Obsah |