Stacionární vesmír
Z Wikina
Stacionární vesmír nebo také rovnovážný vesmír či vesmír ustáleného stavu (anglicky: steady-state theory) je kosmologická teorie založená na dokonalém kosmologickém principu: vesmír zůstává stále stejný ve všech místech a ve všech dobách. Nemá žádný začátek a nikdy neskončí.
Stacionární vesmír je v euklidovském prostoru, rovnoměrně se rozpíná, hustota zůstává konstantní, což předpokládá neustálé tvoření nové hmoty v celém vesmíru. V prostoru velikosti krychle o hraně 2 km by za rok měl vzniknout jeden nukleon.
Teorii rovnovážného vesmíru vypracovali v roce 1948 Hermann Bondi, Thomas Gold a Fred Hoyle. Byla však opuštěna, když Martin Ryle ukázal, že ve vzdálených oblastech vesmíru je větší hustota rádiových zdrojů než v našem okolí, jinými slovy, vesmír se vyvíjí (viz nestacionární vesmír). Definitivním vyvrácením této teorie byl objev reliktního záření. Obecně je dnes přijímána teorie velkého třesku, v níž dokonalý kosmologický princip neplatí.
Obsah |