Meziplanetární bouře
Z Wikina
Projev výbuchu Slunce v meziplanetárním prostoru. Zmagnetizovaný oblak slunečního plazmatu (plazmoid) lze pozorovat, jak je urychlován ve sluneční koróně. Astronomové označují tuto pozorovatelnou fázi výbuchu Slunce jako koronální výron (viz obr.). Rychlost vyvrženého oblaku značně převyšuje rychlost zvuku, takže se na jeho čele tvoří rázová vlna. Měřicí přístroje meziplanetárních sond a umělých družic zaznamenají prudký vzrůst rychlosti, teploty a hustoty oblaku, jakož i vzrůst magnetického pole. Teorie i pozorování ukazují, že se vyvržený oblak rozpíná, a to nejen v rovině ekliptiky ale i v kolmém směru. Rozpínání celého oblaku, jakož i jeho rázová vlna mají za následek změny magnetického pole v oblaku a ty jsou provázeny elektrickým proudem. Odstínění kosmického záření oblakem se projeví jako Forbushův jev.
Náraz oblaku na magnetosféru ji stlačí (na čelní straně zhruba z výšky 90 tisíc km na 60 tisíc km), což se projeví geomagnetickou bouří a polárním zářemi.
Obsah |
